Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Imunitní odpověď je jiný název pro imunitní reakci. Viz také imunita.

Striktní odpovědnost (angl. strict liability) je pojem používaný zejména ve sportovní medicíně v souvislosti s dopingem. Znamená to, že každý sportovec sám zodpovídá za látky, které jsou nalezeny v jeho vzorku moči a/nebo krve odebraném při dopingové kontrole – a to bez ohledu na to, zda sportovec zakázanou látku nebo metodu použil úmyslně či neúmyslně. Proto je nezbytné, aby sportovci i jejich doprovodný personál (rodiče, trenéři apod.) znali antidopingová pravidla a rozuměli svým povinnostem; to vše je popsáno ve Světovém antidopingovém kodexu.

Kompletní odpověď neboli kompletní remise je pojem používaný v onkologii. Jedná se o vymizení všech příznaků nádorového onemocnění v reakci na léčbu. Kompletní odpověď však ještě neznamená, že onemocnění bylo vyléčeno – to se může časem vrátit (odborně řečeno může dojít k relapsu). Pokud se jedná o leukemii, kompletní odpověď znamená, že při „běžném“ mikroskopickém vyšetření krve a kostní dřeně již nelze zjistit (detekovat) žádné leukemické buňky. Viz také odpověď, částečná odpověď.

Částečná odpověď neboli parciální remise je pojem používaný v onkologii. Jedná se o zmenšení velikosti zhoubného nádoru nebo rozsahu nádorového onemocnění v těle v reakci na léčbu. Pokud se jedná o leukemii, částečná odpověď znamená, že při „běžném“ mikroskopickém vyšetření krve a kostní dřeně lze stále ještě zjistit (detekovat) leukemické buňky, ale je jich výrazně méně než před léčbou. Viz také odpověď, kompletní odpověď.

Odpověď v souvislosti s onkologií je jiný název pro remisi, tedy potlačení nebo vymizení příznaků onemocnění. Remise ještě neznamená vyléčení dané nemoci – ta se může časem vrátit (odborně řečeno může dojít k relapsu). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz odpověď.

Cytogenetická odpověď je pojem, který se používá v souvislosti s chronickou myeloidní leukemií. K hodnocení úspěšnosti léčby se pravidelně provádí vyšetření krve a kostní dřeně. Lékaři pak vyhodnotí tzv. odpověď, někdy se používá i výraz remise. Odebraný vzorek kostní dřeně je ve specializované laboratoři podroben cytogenetickému vyšetření. Pokud se pomocí specializovaných vyšetřovacích metod nepodaří zjistit žádný filadelfský chromozom, lékaři hovoří o kompletní cytogenetické odpovědi. Pokud je filadelfský chromozom detekovatelný v méně než 35 % všech vyšetřených leukocytů, jedná se o částečnou cytogenetickou odpověď. V ideálním případě by částečné cytogenetické odpovědi mělo být dosaženo tři měsíce po zahájení léčby a kompletní cytogenetické odpovědi šest měsíců po zahájení léčby. Viz také cytogenetika, odpověď, hematologická odpověď, molekulární odpověď.

Molekulární odpověď je pojem, který se používá v souvislosti s chronickou myeloidní leukemií. K hodnocení úspěšnosti léčby se pravidelně provádí vyšetření krve a kostní dřeně. Lékaři pak vyhodnotí tzv. odpověď, někdy se používá i výraz remise. Kromě hematologické odpovědi, cytogenetické odpovědi lze v dnešní době stanovit i tzv. molekulární odpověď. Toto vyšetření spočívá v tom, že pomocí vysoce citlivých metod se v krvi stanoví tzv. hladina transkriptu BCR-ABL1, tedy mRNA potřebné pro biosyntézu fúzního proteinu BCR-ABL1. Za optimální odpověď na léčbu lékaři považují, když: po třech měsících léčby klesne hladina transkriptu BCR-ABL1 pod 10 %; to je označováno jako časná molekulární odpověď neboli EMR (zkratka pochází z anglického názvu early molecular response), po dvanácti měsících léčby klesne hladina transkriptu BCR-ABL1 pod 0,1 %; to je označováno jako velká molekulární odpověď neboli MMR (zkratka pochází z anglického názvu major molecular response), v dalším průběhu léčby klesne hladina transkriptu BCR-ABL1 pod 0,01 %; to je označováno jako hluboká molekulární odpověď neboli DMR (zkratka pochází z anglického názvu deep molecular response). Pravidelné stanovení molekulární odpovědi je zásadní nejen pro posouzení vývoje onemocnění a pravděpodobnosti jeho recidivy, ale i pro případnou úpravu léčby, je-li to třeba. Viz také molekula, odpověď, hematologická odpověď, cytogenetická odpověď.

Hematologická odpověď je pojem, který se používá v souvislosti s chronickou myeloidní leukemií. K hodnocení úspěšnosti léčby se pravidelně provádí vyšetření krve a kostní dřeně. Lékaři pak vyhodnotí tzv. odpověď, někdy se používá i výraz remise. Pokud v krvi nelze běžnými vyšetřovacími metodami zjistit žádné další leukemické buňky, lékaři hovoří o kompletní hematologické odpovědi. Krevní obraz se vrací k normálu, pacient je v podstatě bez příznaků. Pokud jsou leukemické buňky stále detekovatelné, ale je jich výrazně méně, jedná se o částečnou hematologickou odpověď. Hematologická odpověď však ještě neznamená, že tělo se dokázalo zbavit všech leukemických buněk. Stále existuje riziko, že některé leukemické buňky v těle zůstaly; ty se mohou časem rozmnožit a vést k recidivě onemocnění. Takové jednotlivé buňky lze odhalit pouze pomocí speciálních molekulárně biologických metod (např. PCR). Samotné vyšetření krve proto k posouzení úspěšnosti léčby nestačí. Cílem léčby je dosáhnout po třech měsících kompletní hematologické odpovědi. Viz také hematologie, odpověď, cytogenetická odpověď, molekulární odpověď.

Inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce je jiný název pro checkpoint inhibitory. Viz také inhibitor, imunitní reakce.

Buňky imunitního systému pomáhají tělu bojovat s infekčními a některými dalšími nemocemi. Tyto buňky se vyvíjejí z kmenových buněk v kostní dřeni, kde se z nich stávají různé typy bílých krvinek. Mezi buňky imunitního systému se řadí neutrofily, eozinofily, bazofily, mastocyty, monocyty, makrofágy, dendritické buňky, NK buňky a lymfocyty (B-lymfocyty i T-lymfocyty). Viz také buňka, imunitní systém.