Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hygiena rukou je prakticky totéž co mytí rukou, jen se tento termín používá častěji v souvislosti s nemocničním prostředím: důkladnou „hygienu rukou“ provádějí například chirurgové bezprostředně před operací, zatímco ruce si myjeme v rámci běžné hygieny všichni. Viz také hygiena, ruka.

Dentální hygiena je jiný název pro ústní hygienu. Viz také dentální, hygiena.

Hygiena má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy, které však spolu úzce souvisejí: věda o zdraví a jeho uchování (sem patří i duševní hygiena a spánková hygiena), různé způsoby uchovávání čistoty, které podporují zdraví a pohodu, zejména svou vlastní (osobní hygiena, dentální hygiena apod.). Odvozené přídavné jméno je hygienický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hygiena, hygienický apod.

Ústní hygiena neboli dentální hygiena je souhrn opatření, jejichž cílem je udržovat ústní dutinu v čistotě, bez nemocí a jiných problémů (např. zápachu z úst). Toho lze dosáhnout důkladným čištěním zubů a mezizubních prostorů. Ústní hygienu je důležité provádět pravidelně, neboť jedině tak lze předejít zubnímu kazu, zánětu dásní (gingivitidě), parodontitidě (tzv. „paradentóze“) a zápachu z úst. Viz také ústní dutina, hygiena, dentální hygienistka.

Spánková hygiena je souhrnné označení pro soubor doporučených postupů a návyků, které člověku pomáhají lépe spát. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek totiž podporuje zejména: tělesnou regeneraci, správné fungování imunitního systému, duševní regeneraci, včetně kognitivních funkcí. Existuje mnoho možností, jak dosáhnout dostatečně dlouhého i kvalitního spánku, a každá z nich je velmi individuální. Obecně lze pro dobrou spánkovou hygienu doporučit následující: vyhýbat se pozdním a vydatným jídlům; dostatek pohybové aktivity během dne, nikoli však v pozdních večerních hodinách; dodržovat „rituály“ usnadňující usínání (např. čtení před spaním apod.); dostatečné vyvětrání ložnice před ulehnutím ke spánku; nerušené prostředí pro spánek; zdravá strava. Viz také spánek, hygiena.

Duševní hygiena neboli psychohygiena se zaměřuje na teorii i praxi ochrany duševního zdraví. Jejím cílem je dosažení a udržení duševního zdraví. Pojem „psychohygiena“ poprvé použil německý psychiatr Robert Sommer již v roce 1901. V průběhu dne je každý člověk vystaven různým vnějším i vnitřním zatěžujícím faktorům (pracoviště, dopravní situace, znečištění životního prostředí, počasí, stres, mezilidské vztahy, sebeobviňující myšlenky apod.). Duševní hygiena má proti těmto faktorům působit preventivně i terapeuticky. Předpokladem pro úspěšnou duševní hygienu je vypozorování psychických i fyzických stresových faktorů a svých reakcí na ně. V závislosti na situaci a osobních preferencích pak lze použít různé metody, například: relaxační a aktivační metody – např. progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, dechová cvičení, mindfulness, sport, tanec; kreativitu – např. prohlížení uměleckých děl, malování, poslech hudby, hraní na hudební nástroj, psaní textů nebo deníku; dopřávání si drobných radostí – wellness, koníčky, dobré jídlo, výlety, setkávání s přáteli; apod. Viz také hygiena.

Paličkovité prsty na rukou jsou deformované špičky prstů (včetně nehtů), které jsou spojeny s řadou různých onemocnění, obvykle dýchacího systému (např. CHOPN, idiopatická plicní fibróza, zhoubné nádory plic, tuberkulóza) nebo kardiovaskulárního systému (např. některé vrozené srdeční vady). Viz také paličkovitý prst na noze.

Kosti prstů na rukou je jiný název pro články prstů na rukou. Viz také kosti, ruka, kosti ruky, kosti horní končetiny.

Kouř „z druhé ruky“ (angl. secondhand smoke) je tabákový kouř, který vzniká při spalování tabákového výrobku (nejčastěji cigarety, doutníku nebo dýmky) a je nedobrovolně vdechován lidmi, kteří sami nekouří. Vdechování kouře z druhé ruky se proto nazývá pasivní kouření. Viz také tabák, kouření.

Syndrom ruka-noha neboli palmoplantární erytrodysestezie je stav, který se vyznačuje bolesti, otokem, necitlivostí, brněním nebo zarudnutím rukou nebo nohou. V těžších případech se může projevit olupováním nebo mokváním kůže. Syndrom ruka-noha se někdy vyskytuje jako vedlejší účinek některých protinádorových léků, např. kapecitabinu. Viz také syndrom, ruka, noha.