Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

„Hodný“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

LDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

„Zlý“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

HDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

Cholesterol je látka tukové povahy, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle a má v něm řadu důležitých funkcí. Cholesterol je mimo jiné potřebný k tvorbě steroidních hormonů (např. estrogenů nebo testosteronu), vitaminu D a žlučových kyselin. Je také důležitým stavebním prvkem buněčných membrán a lipoproteinů. Lidský organismus cholesterol částečně vytváří (syntetizuje) sám, částečně jej přijímá v potravě. Cholesterol se nachází v potravinách živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléko a mléčné výrobky. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura cholesterolu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Příliš vysoký příjem cholesterolu v potravě je rizikovým faktorem pro vznik srdečně-cévních onemocnění. Současné vědecké poznatky však ukazují, že cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, a to zejména u lidí s genetickou predispozicí ke zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolemii). Důležitější než obsah cholesterolu je proto celkové množství zkonzumovaných tuků a jejich kvalita – tedy to, jaké mastné kyseliny jsou v těchto tucích obsaženy. Přesto stále platí doporučená hodnota konzumace maximálně 300 mg cholesterolu denně. Viz také LDL, HDL.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je proces, jehož účelem je posoudit podle stanovených hodnotících standardů úroveň kvality a bezpečí poskytování zdravotních služeb, a to nezávislým subjektem (fyzickou nebo právnickou osobou), odlišným od poskytovatele zdravotních služeb, který získal k provádění této činnosti příslušné oprávnění (§ 98 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Klinické hodnocení je jiný název pro klinickou studii. Viz také klinický.

Biologická hodnota proteinů je kvalita proteinů vyjádřená na stupnici, která dříve nabývala hodnot od 1 do 100; později se však ukázalo, že může nabývat i vyšších hodnot. Čím vyšší je číslo, tím vyšší je kvalita daného proteinu. Biologická hodnota je měřítkem účinnosti, s jakou se proteiny obsažené ve stravě mohou přeměnit na proteiny tělu vlastní. Čím více se proteiny ve stravě svým aminokyselinovým složením podobají tělesným proteinům, tím vyšší mají biologickou hodnotu. Důležitý je přitom zejména obsah esenciálních aminokyselin. „Referenční potravinou“ je celé slepičí vejce, jehož biologická hodnota byla v době zavedení tohoto pojmu stanovena na 100; v té době se předpokládalo, že proteiny obsažené ve vejci mají nejvyšší biologickou hodnotu. Zejména kombinací různých druhů potravin (např. brambory s vejcem, případně brambory či obilniny s mlékem či mléčnými výrobky) však lze biologickou hodnotu proteinů zvýšit i nad 100. Biologická hodnota vybraných potravin (včetně některých kombinací potravin rostlinného a živočišného původu) je uvedena v článku Bílkoviny (proteiny) a aminokyseliny. Viz také proteiny, aminokyseliny, esenciální aminokyseliny.