Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hematologické malignity neboli nádorová onemocnění krve jsou zhoubné nádory, které vznikají v krvetvorné tkáni a tradičně se dělí podle toho, kde se onemocnění poprvé objevilo (viz tabulka). Tabulka: Názvosloví hematologických malignit Místo, kde se onemocnění poprvé objevilo Souhrnné označení pro skupinu hematologických malignit Příklady hematologických malignit krev leukemie akutní lymfoblastická leukemie (ALL), akutní myeloidní leukemie (AML), chronická myeloidní leukemie (CML), chronická lymfocytární leukemie (CLL) lymfatické uzliny lymfomy Hodgkinův lymfom, non-Hodgkinův lymfom kostní dřeň myelomy plazmocytom, mnohočetný myelom Opakem hematologických malignit jsou solidní nádory. Viz také hematologie, malignita, hematoonkologie.

Hematologická odpověď je pojem, který se používá v souvislosti s chronickou myeloidní leukemií. K hodnocení úspěšnosti léčby se pravidelně provádí vyšetření krve a kostní dřeně. Lékaři pak vyhodnotí tzv. odpověď, někdy se používá i výraz remise. Pokud v krvi nelze běžnými vyšetřovacími metodami zjistit žádné další leukemické buňky, lékaři hovoří o kompletní hematologické odpovědi. Krevní obraz se vrací k normálu, pacient je v podstatě bez příznaků. Pokud jsou leukemické buňky stále detekovatelné, ale je jich výrazně méně, jedná se o částečnou hematologickou odpověď. Hematologická odpověď však ještě neznamená, že tělo se dokázalo zbavit všech leukemických buněk. Stále existuje riziko, že některé leukemické buňky v těle zůstaly; ty se mohou časem rozmnožit a vést k recidivě onemocnění. Takové jednotlivé buňky lze odhalit pouze pomocí speciálních molekulárně biologických metod (např. PCR). Samotné vyšetření krve proto k posouzení úspěšnosti léčby nestačí. Cílem léčby je dosáhnout po třech měsících kompletní hematologické odpovědi. Viz také hematologie, odpověď, cytogenetická odpověď, molekulární odpověď.

Malignita doslova znamená „zhoubnost“ (jakožto vlastnost zhoubného nádoru). Význam pojmu „malignita“ se však od dob jeho vzniku posunul a dnes se častěji používá pro označení samotného zhoubného nádoru. Odborníci v tomto smyslu rozlišují různé typy malignit: Karcinom je malignita, která začíná v buňkách epitelové tkáně, tzn. buď v kůži nebo ve tkáních, které lemují nebo pokrývají vnitřní orgány. Sarkom je malignita, která začíná v buňkách pojivové tkáně, tzn. v kostech, chrupavkách, v tukové tkáni, ve svalech, krevních cévách apod.. Leukemie je malignita, která začíná v krvetvorné tkáni, například v kostní dřeni. Lymfom a mnohočetný myelom jsou malignity, které začínají v buňkách imunitního systému. Zhoubné nádory centrálního nervového systému jsou malignity, které začínají v tkáních mozku a míchy. Viz také maligní, zhoubný nádor.

Nádory hraniční malignity (angl. borderline tumours) jsou nádory, které vykazují buněčné změny typické pro zhoubný nádor, avšak nešíří se do okolních tkání. Nelze je proto jednoznačně klasifikovat jako nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Nádory hraniční malignity jsou často diagnostikovány v časném stadiu a mají dobrou prognózu. Viz také nádor, malignita.