Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Glykemický index (GI) je číslo, které vyjadřuje, jak rychle po konzumaci potraviny s obsahem sacharidů – ať již mono-, oligo- nebo polysacharidů – vzroste glykemie (hladina glukózy v krvi). Čím vyšší je glykemický index dané potraviny, tím rychleji po její konzumaci roste glykemie – a platí to samozřejmě i naopak (tj. u potravin s nízkým glykemickým indexem je nárůst glykemie pozvolný). Například po konzumaci sladkého pečiva hladina glukózy v krvi „vystřelí prudce vzhůru“, zatímco po konzumaci stejného množství sacharidů např. v ovesných vločkách je vzestup glykemie pozvolnější. U glykemického indexu se jako standard pro srovnání používá zvýšení glykemie po konzumaci čisté glukózy. Ta se dostává do krve nejrychleji, způsobí tedy největší „vlnu“ (schematicky znázorněno na obr. 1). Rychlost GI pro glukózu je proto nastavena na hodnotu 100. K této hodnotě se pak vztahují hodnoty zvýšení glykemie způsobené 50 g sacharidů obsažených v dané potravině. Například GI 50 znamená, že zvýšení hladiny glukózy v krvi vyvolané konzumací potraviny s obsahem 50 g sacharidů je o polovinu menší než v případě 50 g glukózy. Nicméně hodnota GI se vždy vztahuje na 50 g sacharidů obsažených v dané potravině a nezohledňuje složení celého jídla. Obrázek 1: Schematické znázornění měnící se glykemie (hladiny glukózy v krvi) v průběhu času po konzumaci potraviny s vysokým glykemickým indexem (znázorněno červeně) a nízkým glykemickým indexem (znázorněno modře). Potravina s vyšší hodnotou glykemického indexu (GI) způsobí větší výkyv glykemie než potravina s nižší hodnotou GI. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Obrázek 2: Schematické znázornění skupin potravin s nízkým (vlevo), středně vysokým (uprostřed) a vysokým (vpravo) glykemickým indexem. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemická nálož.

Glykemická nálož neboli GL (zkratka pochází z anglického názvu glycaemic load) je číslo, které vyjadřuje, jak konkrétní množství (např. jedna porce) potraviny se známým glykemickým indexem (GI) ovlivní změnu hladiny glukózy v krvi (tedy průběh glykemie). Glykemickou nálož lze vypočítat jako: GL = GI × obsah stravitelných sacharidů v porci potraviny (v gramech) / 100 Důležité je, že glykemická nálož – na rozdíl od glykemického indexu – zohledňuje množství zkonzumované potraviny (typicky jednu porci). Můžeme tak najít potraviny, které mají vysoký glykemický index a nízkou glykemickou nálož. Klasickým příkladem je meloun, neboť většinu jeho hmotnosti tvoří voda: ačkoli jeho glykemický index je vysoký (GI = 72), glykemická nálož je nízká (GL = 3,5), neboť 100 g melounu obsahuje přibližně jen 5 g sacharidů. Obrázek: Schematické znázornění skupin potravin s různě vysokými hodnotami glykemického indexu a glykemické nálože. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemický index.

Glykemická odezva na nějakou potravinu (nebo obecně jídlo) je účinek, který má potravina/jídlo na hladinu glukózy v krvi (tzv. glykemii) po konzumaci. Je normální, že hladina glukózy a inzulinu v krvi po jídle vzroste – a pak se během relativně krátké doby opět vrátí na úroveň nalačno. Glykemická odezva je pozorována zejména po konzumaci jídel bohatých na určité sacharidy. Snížení jak velikosti, tak délky trvání vzestupu hladiny glukózy v krvi po jídle je důležité zejména pro diabetiky, ale může být prospěšné i pro běžnou populaci. Bylo vyvinuto několik ukazatelů, které nás informují o vlivu jídla na glykemickou odezvu (a snaží se tento vliv vyčíslit). Těmi nejznámějšími jsou glykemický index (GI) a glykemická nálož (GL). Viz také glykemie, glykemický index, glykemická nálož.

Body mass index je jiný název (anglického původu) pro index tělesné hmotnosti.

Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je číslo, které se používá jako orientační měřítko přiměřenosti vztahu tělesné hmotnosti a tělesné výšky. BMI se vypočítá vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech: BMI = tělesná hmotnost v kg / (výška v m)2 Například u člověka s výškou 170 cm a hmotností 70 kg se BMI vypočítá následovně: BMI = 70 kg / (1,7 m × 1,7 m) = 24,2 kg/m2 Pozor: Výše uvedená definice platí pro dospělou populaci. Pro děti a dospívající je potřeba používat speciálně upravený BMI pro tyto skupiny populace, který (na rozdíl od dospělých) zohledňuje i jejich věk a pohlaví. Bližší informace najdete v pojmech růstový graf: BMI, dívky a růstový graf: BMI, chlapci. Druhou možností, jak zjistit, v jakém percentilu se nachází konkrétní dítě, je použít on-line kalkulačku na některém z důvěryhodných webů. V češtině se taková kalkulačka nachází například na webu vyzivadeti.cz. Samotný BMI má však jen omezený význam, protože nevypovídá nic o tělesné stavbě člověka. Například sportovci s výrazně vyvinutým svalstvem mívají často vyšší než „normální“ BMI, přestože nemají nadváhu. Odchylky od „normální“ hodnoty BMI mívají i velmi vysocí nebo naopak velmi malí lidé. Viz také tělesná hmotnost, podváha, normální váha, nadváha, obezita, růstový graf: BMI, dívky, růstový graf: BMI, chlapci.

Index kotníkových tlaků neboli ABI (zkratka pochází z anglického názvu ankle-brachial index) je poměr krevního tlaku v oblasti kotníku a v paži. Pokud je v oblasti kotníku nižší krevní tlak než v paži, může to naznačovat zablokované tepny v důsledku ischemické choroby dolních končetin. Viz také kotník, krevní tlak.

UV index je číslo, které vyjadřuje intenzitu UV záření. Hodnota UV indexu se pohybuje od nuly směrem nahoru: čím vyšší je UV index, tím větší je riziko poškození kůže a očí (a tím kratší je doba, za kterou k tomuto poškození dojde). UV index je důležitým ukazatelem, který v některých dnech – zvláště pak v letním období, ale i třeba v zimě na horách – upozorňuje na nutnost používat ochranu před slunečním zářením (tzv. fotoprotekci). Obrázek: Schematické znázornění hodnot UV indexu a jejich význam. Čím vyšší je hodnota UV indexu, tím vyšší je intenzita UV záření a tím více je potřeba dbát na fotoprotekci. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také ultrafialové záření, fotoprotekce.