Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Folikulární tekutina je tělesná tekutina, která obklopuje vyvíjející se oocyty (nezralá vajíčka) při jejich zrání ve vaječníku. Viz také folikul, ovariální folikuly, tělesná tekutina.

Folikulární lymfom neboli FL (zkratka pochází z anglického názvu follicular lymphoma) je indolentní (pomalu se rozvíjející) non-Hodgkinův B-lymfom, který postihuje především ty oblasti těla, v nichž je přítomen vysoký podíl lymfatické tkáně. Odborníci rozlišují několik podtypů folikulárního lymfomu. Viz také lymfom, B-lymfom, non-Hodgkinův lymfom.

Folikulární buňky štítné žlázy neboli tyreocyty jsou buňky štítné žlázy, které produkují hormony štítné žlázy (konkrétně tyroxin a trijodtyronin) a společně vytvářejí tzv. folikuly štítné žlázy (odtud pochází i název těchto buněk). Folikulární buňky štítné žlázy mohou být ploché až cylindrické (válcovité), jejich výška závisí na funkčním stavu (tzn. zda jsou aktivní nebo neaktivní). Obrázek: Štítná žláza – mikroskopický snímek. Číslicemi jsou vyznačeny: (1) folikuly štítné žlázy, (2) folikulární buňky štítné žlázy a (3) endotelové buňky. (Zdroj: By Uwe Gille - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=555301) Viz také folikul, buňka, štítná žláza.

Folikulární karcinom štítné žlázy je typ zhoubného nádoru štítné žlázy, který vzniká z folikulárních buněk štítné žlázy. Folikulární karcinom štítné žlázy roste pomalu a je velmi dobře léčitelný. Jedná se o druhý nejčastější typ zhoubného nádoru štítné žlázy (hned po papilárním karcinomu štítné žlázy. Viz také folikul, karcinom štítné žlázy, diferencovaný karcinom štítné žlázy, folikulární buňky štítné žlázy.

Slzná tekutina zabraňuje vysychání oka a pomáhá likvidovat bakterie, odstraňovat cizí tělesa a čistit povrch oka. Slzná tekutina obsahuje také živiny. Tvoří se v slzných žlázách, které jsou součástí tzv. slzného aparátu. Viz také tělesná tekutina.

Komorová tekutina (lat. humor aquosus) slouží k udržování správného nitroočního tlaku. Tento tlak je potřebný k tomu, aby se oko nesmrštilo a aby si udržovalo téměř kulovitý tvar, který je nezbytný pro optimální vidění. Komorová tekutina je důležitá pro zásobování rohovky a čočky živinami: neustále se vytváří nová tekutina, která proudí ze zadní komory oční do přední komory oční a odtéká pryč prostřednictvím Schlemmova kanálu. Pokud odtok komorové tekutiny nefunguje správně, pak se tato tekutina hromadí a zvyšuje nitrooční tlak, což může časem vést k rozvoji zeleného zákalu (glaukomu).

Pleurální tekutina je tekutina, která se nachází mezi parietální pleurou a viscerální pleurou, tzn. v pleurální dutině. Za normálních okolností se v pleurální dutině nachází jen malé množství této tekutiny. Pleurální tekutina udržuje pohrudnici vlhkou a snižuje tření mezi oběma částmi pohrudnice při dýchání. Za normálních okolností vylučuje pohrudnice pleurální tekutinu rychlostí přibližně 0,01 ml na kg tělesné hmotnosti za hodinu, ale přibližně stejnou rychlostí je tato tekutina odstraňována pomocí lymfatického systému; v pleurální dutině zdravého člověka tak zůstává pouze 5–15 ml tekutiny, která pomáhá udržovat podtlak mezi parietální pleurou a viscerální pleurou. Pokud se v pleurální dutině nahromadí příliš velké množství pleurální tekutiny, hovoříme o pleurálním výpotku.

Synoviální tekutina je důležitou součástí každého synoviálního kloubu, v němž vyplňuje jeho kloubní dutinu. Synoviální tekutina plní funkci „kloubního maziva“, které se podílí na hladkém pohybu kloubu. Zároveň působí i jako tlumič nárazů, protože rozkládá tlak působící na kloubní plochy. Svou konzistencí i vzhledem se synoviální tekutina podobá syrovému vaječnému bílku; je silně viskózní, má vysoký obsah kyseliny hyaluronové a svým složením se podobá krevnímu séru. Synoviální tekutina je produkována synoviálními buňkami.

Peritoneální tekutina je čirá, slámově zbarvená tekutina, která je vylučována buňkami pobřišnice (peritonea). Za normálních okolností je v peritoneální dutině přítomno několik mililitrů peritoneální tekutiny, která zvlhčuje povrch nástěnné pobřišnice i útrobní pobřišnice a umožňuje jim klouzat po sobě, protože trávicí trakt během trávicích procesů mění svůj tvar. Při některých onemocněních (např. při pravostranném srdeční selhání, jaterní cirhóze nebo zhoubném nádoru vaječníků) je množství peritoneální tekutiny zvýšené (ascites). Viz také pobřišnice (lat. peritoneum).

Extracelulární tekutina (ECT) je tekutina, která se vyskytuje mimo buňky. ECT tvoří přibližně třetinu celkové tělesné vody (viz obrázek níže) a dělí se dále na: tkáňový mok, krevní plazmu, ostatní tekutiny (mozkomíšní mok, lymfa, synoviální tekutina, pleurální tekutina, perikardiální tekutina, peritoneální tekutina a komorová tekutina) Obrázek: Koláčový graf znázorňující rozložení celkové tělesné vody. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148559) Viz také extracelulární, celková tělesná voda.