Fascie neboli povázka (lat. fascia) je vazivová membrána, která obaluje orgány, svaly nebo dokonce skupiny svalů, a mnoho dalších tělních struktur. Například stehenní fascie obepíná svaly stehna, můžeme si ji zjednodušeně představit jako „zpevňující punčochu“ okolo stehenních svalů. Různé fascie obklopují rovněž velké krevní cévy a nervy. Fascie se skládají z kolagenních vláken, elastických vláken, retikulárních vláken a buněk pojivové tkáně. Všechny tyto stavební prvky fascií jsou na různých místech těla uspořádány v odlišných hustotách a protkávají prakticky celé tělo jako síť.
Hustota fasciální tkáně se liší v závislosti na jejím umístění a funkci, proto mohou mít různé fascie odlišnou pevnost nebo pružnost. Záleží i na orientaci kolagenních vláken: nepravidelná orientace vláken zajišťuje pohyblivost a značnou pevnost ve všech směrech, zatímco rovnoběžné (paralelní) uspořádání vláken poskytuje sice obzvláště vysokou pevnost v tahu, ale pouze v jednom konkrétním směru.
Vlákna fascií tvoří v těle souvislé struktury. Fascie lze rozdělit na vrstvy, které však nejsou jasně ohraničené, ale spíše se vzájemně prolínají. Mezi některými vrstvami se může nacházet maz nebo tekutina, což napomáhá pohyblivosti. Anatomové rozlišují:
povrchové fascie,
hluboké fascie,
viscerální fascie.
Poznámka: V učebnicích anatomie bývají nejčastěji zmiňovány výše uvedené tři typy fascií. Kromě toho však někteří autoři uvádějí i tzv. meningeální fascii, která obaluje mozek a míchu. Jiní autoři však tuto strukturu považují za součást mozkomíšních plen.
Jednotlivé vrstvy fascií plynule přecházejí v další formy pojivové tkáně, jako jsou šlachy, vazy, kloubní pouzdra, vazivové chrupavky nebo pojivovou tkáň uvnitř svalů, kolem svalových vláken atd. Celá soustava fascií je považována za samostatný funkční fasciální systém.
Odvozené přídavné jméno je fasciální.
Viz také fasciální systém a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz fascie, fasciální apod.