Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dysfunkce sakroiliakálního kloubu je jiný název pro blokádu sakroiliakálního kloubu. Viz také dysfunkce, sakroiliakální kloub.

Sakroiliakální kloub neboli křížokyčelní kloub (lat. articulatio sacroiliaca) je málo pohyblivý kloub (tzv. amfiartróza), který se nachází mezi kostí křížovou (lat. os sacrum) a kost kyčelní (lat. os ilium). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý sakroiliakální kloub a pravý sakroiliakální kloub. Hlavní funkcí levého i pravého sakroiliakálního kloubu je nést váhu osové kostry a přenášet ji na kosti kyčelní. Váha může být poté rozložena na obě kosti stehenní (vestoje) nebo na kosti sedací (vsedě). Terminologická poznámka: Pro sakroiliakální kloub se používá rovněž označení SI kloub nebo zlidovělý výraz „esíčko“. Obrázek: Pánev – schematický nákres. Pletenec pánevní je tvořen dvěma pánevními kostmi. Každá pánevní kost spojuje odpovídající (levou nebo pravou) dolní končetinu s osovou kostrou prostřednictvím svého skloubení s křížovou kostí – tzv. sakroiliakálního kloubu. Pravá i levá pánevní kost společně s kostí křížovou a kostrčí dohromady tvoří pánev. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také sakr(o)-, iliakální, klouby.

Blokáda sakroiliakálního kloubu neboli blokáda SI kloubu se projevuje bolestí v dolní části zad, obvykle na jedné straně, spíše výjimečně na obou stranách (nikoli však uprostřed). Tyto potíže se poměrně často objevují u sportovců, ale také třeba u těhotných žen, zvláště pak v třetím trimestru. Blokádu sakroiliakálního kloubu často vyvolávají náhlé a intenzivní pohyby; dalšími příčinami mohou být vadné držení těla nebo úraz. Diagnóza se obvykle stanoví na základě několika jednoduchých ortopedických vyšetření. Potíže se ve většině případů dají dobře léčit, například pomocí analgetik nebo fyzioterapie. Terminologická poznámka: Pro blokádu sakroiliakálního kloubu se používají rovněž označení dysfunkce sakroiliakálního kloubu či dysfunkce SI kloubu. Viz také sakroiliakální kloub.

Dysfunkce SI kloubu je jiný název pro blokádu sakroiliakálního kloubu. Viz také dysfunkce, sakroiliakální kloub.

Orgánová dysfunkce je obecné označení pro stav, kdy nějaký orgán nepracuje správně. Viz také orgán, dysfunkce.

Dysfunkce je narušená, porušená nebo odchylná činnost nějakého orgánu, narušení vzájemné souhry duševních a tělesných funkcí, případně narušená nebo odchylná funkce obecně. Viz také dys- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz dysfunkce.

Erektilní dysfunkce (ED), poruchy erekce neboli impotence je jednou z nejčastěji se vyskytujících sexuálních dysfunkcí u mužů. Každému muži se občas může stát, že není schopen dosáhnout erekce. Obvykle je to způsobeno stresem, únavou, úzkostí nebo příliš velkým množstvím vypitého alkoholu. V takových případech není třeba se znepokojovat. Pokud se to však stává častěji, je vhodné poradit se s lékařem. Viz také dysfunkce, sexuální dysfunkce.

Sexuální dysfunkce je označení pro potíže, které muž, žena nebo oba partneři pociťují v jakékoli fázi běžné sexuální aktivity, včetně tělesného potěšení, touhy, preferencí, vzrušení nebo orgasmu. Světová zdravotnická organizace definuje sexuální dysfunkci jako „neschopnost vést sexuální život v takové podobě, jak by člověk přál“. Tato definice je však poměrně vágní a různí lidé si ji mohou vykládat odlišně. Různé sexuální dysfunkce mohou postihovat muže i ženy všech věkových kategorií, ačkoli s věkem se pravděpodobnost jejich vzniku zvyšuje. Častou příčinou sexuální dysfunkce je stres. Mezi další příčiny patří např. sexuální trauma, duševní potíže, diabetes mellitus, srdečně-cévní onemocnění nebo jiné zdravotní potíže, dále užívání návykových látek, nadměrná konzumace alkoholu a užívání některých léků. Konkrétními příklady sexuálních dysfunkcí jsou dyspareunie, vaginismus, erektilní dysfunkce, předčasná ejakulace či ztráta libida. Viz také dysfunkce.

Somatoformní vegetativní dysfunkce je jedna ze somatoformních poruch. Postižený pociťuje příznaky, které jako by byly vyvolány tělesnou poruchou orgánového systému nebo konkrétního orgánu, který nelze kontrolovat vůlí (např. srdeční funkce, trávení nebo dýchání). Postižený člověk pak má pocit, že trpí onemocněním nějaké konkrétní orgánové soustavy či orgánu (např. srdce, trávicího traktu, plic nebo močových cest). Mezi příznaky může být např. zrychlený tep, návaly pocení, dýchací obtíže, rychlejší unavitelnost, častější nucení na stolici nebo častější potřeba močení. Přesnější diagnostické vyšetření však nedokáže odhalit organickou příčinu těchto obtíží. Viz také vegetativní (v neurologii), dysfunkce.

Jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí neboli MASLD (zkratka pochází z anglického názvu metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease) je dlouhodobé onemocnění jater způsobené nadměrným množstvím tuku v játrech. MASLD úzce souvisí spojeno s nadváhou a některými onemocněními, jako je zejména diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění. V léčbě MASLD se uplatňuje především vyvážená strava a pohybová aktivita, v případě potřeby i redukce tělesné hmotnosti. Výzkumy ukazují, že tato opatření mohou snížit množství tuku v játrech a v některých případech MASLD zvrátit. Viz také steatóza jater, kardiometabolická onemocnění.