Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Doporučené postupy pro veřejné zdravotnictví jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Doporučené postupy pro veřejné zdravotnictví se týkají ochrany a podpory zdraví celé populace. Mohou kombinovat klinické, organizační a procesní postupy a zahrnovat doporučení pro prevenci nemocí, ochranu zdraví a informování veřejnosti. Viz také doporučené postupy, operativní doporučení.

Procesní doporučené postupy jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Procesní doporučené postupy popisují spolupráci více zdravotnických odborníků a specializací při péči o pacienta (např. plánování léčby u závažných onemocnění apod.). Viz také doporučené postupy, operativní doporučení.

Organizační doporučené postupy jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Organizační doporučené postupy se zaměřují na organizaci zdravotní péče, spolupráci mezi jednotlivými zdravotnickými pracovišti a odborníky. Pomáhají zajistit, aby na sebe vyšetření a léčba správně navazovaly (např. kam pacient nejdříve přijde, kdo ho vyšetří, kam je případně dál odeslán atd.). Viz také doporučené postupy, operativní doporučení.

Doporučené postupy jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Vytvářejí se zpravidla pro závažné klinické problémy a nemoci, kde je potřeba standardizace postupů. Ne vždy je ovšem v praxi u individuálních pacientů možné přísně postupovat podle doporučených postupů. Odpovědnost za zvolený postup u individuálního pacienta vždy leží na lékaři. Ten také svůj postup zdůvodňuje ve zdravotnické dokumentaci. Viz také operativní doporučení a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz doporučené postupy.

Klinické doporučené postupy (KDP) jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Klinické doporučené postupy popisují, jak postupovat při diagnostice, léčbě nebo péči o pacienty s konkrétním onemocněním nebo zdravotním problémem. Viz také klinický, doporučené postupy, operativní doporučení.

V systému veřejného zdravotního pojištění jsou povinně zdravotně pojištěny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, a osoby, které trvalý pobyt v České republice nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Povinné zdravotní pojištění v České republice vzniká dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu.

Orgány ochrany veřejného zdraví (angl. public health authorities) neboli OOVZ jsou instituce, které vykonávají státní správu v ochraně veřejného zdraví, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. V České republice jsou to především Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice, ale také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady a Dopravní a energetický stavební úřad. Viz také veřejné zdraví, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, krajské hygienické stanice.

Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví se podílí na výkonu státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví a ve spolupráci s lékařem plní úkoly prevence onemocnění a ochrany veřejného zdraví. Práce asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také veřejné zdraví.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonává činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví a ve spolupráci s lékařem plní úkoly v oblasti prevence onemocnění a ochrany veřejného zdraví. Práce odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také veřejné zdraví.

Veřejné zdraví je „zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, přičemž tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (definice podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). V obecném slova smyslu se veřejným zdravím rozumí zdraví společnosti jako celku, a lze jej měřit a hodnotit určitými kvantitativními i kvalitativními indikátory a analytickými procesy. Viz také zdraví.