Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Peritoneální dialýza je léčebná metoda, při které jsou z organismu odstraňovány odpadní produkty metabolismu, které se v krvi hromadí při selhání ledvin. Peritoneální dialýza je jednou z metod náhrady funkce ledvin. V principu se jedná o dialýzu krve, přičemž jako dialyzační membrána je využívána pobřišnice (lat. peritoneum) – přirozená membrána uvnitř pacientova těla). Dialyzační tekutina je do břišní dutiny přiváděna trvale zavedeným peritoneálním katétrem. Viz také peritoneum, dialýza, katétr pro peritoneální dialýzu.

Dialýza (v souvislosti s lékařstvím) je zkrácený název pro hemodialýzu. V pravém slova smyslu je však dialýza fyzikální proces, při němž jsou z roztoku odstraňovány miniaturní částečky (přesněji řečeno malé molekuly a ionty) tak, že dialyzovaný roztok je oddělen od většího objemu jiného roztoku polopropustnou membránou, kterou malé molekuly a ionty procházejí. Po uplynutí nějaké doby se koncentrace malých molekul a iontů v obou roztocích vyrovnají. Výrobci dodávají polopropustné dialyzační membrány s definovanou velikostí pórů, pomocí nichž lze poměrně přesně zvolit hranici mezi velikostí molekul, které mají být z roztoku odstraněny, a naopak těmi, které v něm mají zůstat. Princip dialýzy se v lékařství využívá při výše zmíněné hemodialýze, kdy dialyzovaným materiálem je pacientova krev.

Katétr pro peritoneální dialýzu neboli peritoneální katétr je tenká plastová trubička, kterou lékaři některým pacientům s chronickým onemocněním ledvin zavádějí do tzv. peritoneální dutiny (ta se nachází v oblasti břicha). Peritoneální katétr se používá k peritoneální dialýze. Viz také katétr, peritoneální dialýza.