Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Onemocnění podobné chřipce je jiný výraz pro chřipce podobné onemocnění.

Střevní chřipka je lidové označení pro virovou gastroenteritidu. Viz také střeva. Pozor: „Střevní chřipka“ nemá nic společného s chřipkou!

Chřipce podobné onemocnění, onemocnění podobné chřipce neboli ILI (zkratka pochází z anglického názvu influenza-like illness) podle definice Světové zdravotnické organizace je akutní respirační infekce, která se vyznačuje: naměřenou horečkou ≥ 38 C°, kašlem, vznikem během posledních 10 dnů. Viz také chřipka, nachlazení, COVID-19.

Chřipka (angl. influenza) je vysoce nakažlivé infekční onemocnění vyvolané virem chřipky. Mezi nejčastější příznaky se řadí náhlá horečka, bolest svalů a kloubů, únava či vyčerpanost, suchý kašel, bolest v krku, bolest hlavy, nechutenství apod. Zdrojem onemocnění je výhradně člověk infikovaný virem chřipky. K přenosu nákazy dochází nejčastěji vzduchem prostřednictvím tzv. respiračních kapének, které vznikají při dýchání, mluvení, kašli, smrkání či kýchání infikovaných osob. Přenáší se i prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů. Proti chřipce se lze nechat naočkovat. Chřipka se mezi lidmi šíří především v chladném ročním období; odborníci proto někdy hovoří o tzv. sezónní chřipce. Odvozené přídavné jméno je chřipkový. Viz také virus chřipky a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz chřipka, chřipkový apod.

Chřipkové viry neboli viry chřipky jsou RNA viry způsobující chřipku. Odborníci rozlišují tři typy chřipkových virů: A, B a C. Sezónní chřipku však způsobují pouze některé typy chřipkových virů, konkrétně typy A a B. Nejzávažnější a nejrozsáhlejší chřipkové epidemie bývají způsobeny chřipkovými viry typu A. Stejně tak chřipkové pandemie bývají způsobeny prakticky výhradně chřipkovými viry typu A. To je částečně dáno jedinečnou schopností chřipkových virů typu A neustále měnit dvě specifické proteinové struktury (antigeny) na svém povrchu: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Jinými slovy, chřipkové viry typu A mohou poměrně snadno měnit svou genetickou informaci (mutovat). Kvůli těmto neustálým mutacím se od sebe kmeny chřipkových virů každý rok více či méně liší, a proto je lidský imunitní systém v případě nové infekce nedokáže dostatečně rychle rozpoznat. Prodělaná chřipka tedy nechrání před jejím opakováním v dalším roce. Podle struktury povrchových proteinů H a N se chřipkové viry typu A dále dělí na různé podtypy (zatímco u chřipkových virů typu B ani C žádné další podtypy nerozlišujeme). U chřipkového viru typu A je celkem známo 18 různých podtypů H a devět různých podtypů N. Z těchto podtypů byly H1, H2, H3, N1 a N2 dosud spojeny s velkými epidemiemi, případně i pandemiemi. Viz také viry, chřipka.

Chřipková epidemie neboli epidemie chřipky je podle definice Státního zdravotního ústavu situace, kdy nemocnost chřipkou přesáhne hranici 1600 až 1700 nemocných na 100 000 obyvatel. Odhaduje se, že během chřipkové epidemie, která obvykle trvá od prosince do března, se chřipkou nakazí přibližně 5–15 % populace. Během chřipkové sezóny poskytuje informace o aktuálním výskytu chřipky v České republice Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, která je součástí Státního zdravotního ústavu. Viz také chřipka, epidemie.

Viry chřipky je jiný název pro chřipkové viry. Viz také viry, chřipka.

Mexická prasečí chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 2009–2010, byla způsobena chřipkovým virem A/H1N1/09 a vyžádala si podle odhadů 148–249 tisíc obětí na životech. Viz také prasečí chřipka, chřipková pandemie.

„Prasečí chřipka“ je onemocnění způsobené chřipkovým virem A/H1N1/09, který byl v letech 2009–2010 původcem tzv. mexické prasečí chřipky. „Prasečí chřipka“ se přenáší pouze z člověka na člověka, ale obsahuje geny chřipkových virů, které postihují prasata, člověka i ptáky. Ve srovnání se sezónní chřipkou má „prasečí chřipka“ obecně mírnější průběh. Viz také chřipka.

Hongkongská chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1968–1969, byla způsobena chřipkovým virem A/H3N2 a vyžádala si přibližně milion obětí na životech. Viz také chřipka, chřipková pandemie.