Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Chloridové kanály jsou iontové kanály, které propouštějí chloridové ionty přes buněčnou membránu. Odborníci rozlišují celou řadu různých typů chloridových kanálů. Jedním z nich je CFTR (zkratka pochází z anglického názvu cystic fibrosis transmembrane conductance regulator): ten se uplatňuje zejména u buněk, které produkují hlen, pot, sliny, slzy a trávicí enzymy. Mutace v genu CFTR mohou vést k některým dědičným onemocněním, například k cystické fibróze. Viz také chlorid, iontové kanály.

Chlorid (Cl–) se řadí k minerálním látkám nezbytným pro správné fungování organismu. V potravinách se velmi často vyskytuje společně se sodíkem, neboť společně tvoří kuchyňskou sůl (NaCl). Sodík i chlorid jsou pro život nezbytné, a spolu s draslíkem hrají důležitou roli v udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle. Chlorid je kromě toho důležitý i pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové. Poznámka: Chlorid je anion (záporně nabitá částice), který je odvozen od chloru, resp. kyseliny chlorovodíkové. Viz také chlor.

Chlor je plynný chemický prvek, který se běžně používá jako součást různých dezinfekčních prostředků. Chlor (zkratka Cl pochází z latinského názvu chlorum) se však v hojné míře vyskytuje i v lidském těle, a to ve formě chloridu. Viz také chemický prvek a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz chlor.

Chlorhexidin je dezinfekční a antiseptický prostředek. Jako antiseptikum se používá především ve stomatologii: nachází se například v některých roztocích používaných pro vyplachování úst (tzv. ústní vody). Dále se používá v chirurgii, zejména k dezinfekci kůže před operací a ke sterilizaci chirurgických nástrojů. Obsažen je i v některých náplastech, mastech používaných při péči o rány apod. Viz také chlor.

Kyselina chlorovodíková (HCl) se v lidském těle přirozeně vyskytuje zejména v žaludku, kde se podílí na procesu trávení. Kromě toho chrání žaludek a trávicí trakt před většinou patogenů. Jsou-li však narušeny ochranné mechanismy žaludeční sliznice, nebo je-li kyseliny chlorovodíkové nadbytek, může tato agresivní látka naopak sliznici žaludku a navazujícího dvanáctníku poškozovat – pak může dojít k rozvoji peptických vředů. Kromě trávení potravy hraje kyselina chlorovodíková významnou úlohu i v procesu vstřebávání kostí (viz také osteoklasty). Lidské tělo si kyselinu chlorovodíkovou dokáže samo vyrábět z chloridu, který se v hojné míře vyskytuje v běžné stravě. Viz také kyselina, chlor, chlorid.

Chlorid sodný (NaCl) je odborný název pro kuchyňskou sůl. V medicíně se chlorid sodný používá zejména jako: fyziologický roztok – například v nitrožilních infuzích pro pacienty, kteří ztratili hodně tekutin, nosný roztok – pro infuze některých léků. Viz také chlorid, sodík.

Chlorované uhlovodíky je souhrnné označení pro velké množství organických sloučenin, které většinou obsahují uhlík, vodík a chlor (ačkoli existují některé výjimky, jako například tetrachlormetan). Z chemického hlediska je chlorovaný uhlovodík definován jako „uhlovodík, ve kterém byl alespoň jeden z atomů vodíku nahrazen atomem chloru“. Mezi chlorované uhlovodíky se řadí mj. některé pesticidy (např. lindan či DDT) či chemikálie používané v průmyslu (např. polychlorované bifenyly). Chlorované uhlovodíky často přetrvávají v životním prostředí a mnohé z nich se akumulují v potravním řetězci. Zdravotní rizika chlorovaných uhlovodíků pro člověka a životní prostředí závisí na tom, o jakou konkrétní sloučeninu se jedná. Některé studie naznačují, že dlouhodobá expozice některým chlorovaným uhlovodíkům je spojena s narušením správného fungování imunitního systému a se zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů. Viz také chlor, uhlovodíky.

Polyvinylchlorid neboli PVC (zkratka pochází z anglického názvu polyvinyl chloride) je tvrdý, průmyslově vyráběný materiál, který se používá k výrobě různých plastových výrobků, včetně trubek, povrchové úpravy kabelů apod. Zdravotní riziko představuje zejména vinylchlorid, který je výchozí surovinou pro výrobu PVC. Obrázek: PVC trubka – ilustrační fotografie. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také vinylchlorid.

Kyselina trichloroctová neboli TCA (zkratka pochází z anglického názvu trichloroacetic acid) se v souvislosti s lékařstvím používá zejména k odstraňování bradavic, včetně genitálních bradavic. Je to silná kyselina, která leptá pokožku a při neopatrném používání může poškodit zdravou kůži. Viz také kyselina, chlor.

Tetrachlormetan je látka, která se v přírodě běžně nevyskytuje, dříve se však ve velkém množství vyráběla průmyslově. Tetrachlormetan se kdysi používal jako hasicí prostředek, odmašťovací prostředek, čisticí prostředek a rozpouštědlo. Jeho používání však bylo ukončeno kvůli jeho vysoké toxicitě a negativním dopadům na životní prostředí. Z chemického hlediska se tetrachlormetan řadí mezi chlorované uhlovodíky: v molekule metanu jsou všechny čtyři atomy vodíku nahrazeny atomy chloru. Obrázek: Chemická struktura tetrachlormetanu. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá) a chloru (zelená). V pravé části obrázku jsou tyto prvky znázorněny písmennými symboly. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 5943 (carbon tetrachloride); PubChem Identifier: CID 5943; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5943#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a NEUROtiker - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4507483 (pravá část obrázku). Viz také chlor, chlorované uhlovodíky.