Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Celkový cholesterol je hodnota získaná při laboratorním vyšetření krve, obvykle v rámci tzv. lipidového profilu. Jedná se o celkové množství cholesterolu, které se nachází v různých typech lipoproteinů. Obecně by celkový cholesterol neměl přesahovat zhruba 5 mmol/l (milimolů na litr). Doporučené hodnoty se však u různých skupin populace mírně liší. Viz také cholesterol.

LDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

„Zlý“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o nízké hustotě (LDL).

HDL-cholesterol je jiný název pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

„Hodný“ cholesterol je lidové označení pro lipoprotein o vysoké hustotě (HDL).

Cholesterol je látka tukové povahy, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle a má v něm řadu důležitých funkcí. Cholesterol je mimo jiné potřebný k tvorbě steroidních hormonů (např. estrogenů nebo testosteronu), vitaminu D a žlučových kyselin. Je také důležitým stavebním prvkem buněčných membrán a lipoproteinů. Lidský organismus cholesterol částečně vytváří (syntetizuje) sám, částečně jej přijímá v potravě. Cholesterol se nachází v potravinách živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléko a mléčné výrobky. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura cholesterolu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Příliš vysoký příjem cholesterolu v potravě je rizikovým faktorem pro vznik srdečně-cévních onemocnění. Současné vědecké poznatky však ukazují, že cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, a to zejména u lidí s genetickou predispozicí ke zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolemii). Důležitější než obsah cholesterolu je proto celkové množství zkonzumovaných tuků a jejich kvalita – tedy to, jaké mastné kyseliny jsou v těchto tucích obsaženy. Přesto stále platí doporučená hodnota konzumace maximálně 300 mg cholesterolu denně. Viz také LDL, HDL.

Celková alergická reakce je alergická reakce, která se může projevit u osob alergických na hmyzí bodnutí. Celková alergická reakce je vždy závažnější než místní alergická reakce. Projevuje se brzy po bodnutí, nejpozději do 15 minut. Postižený má kopřivku, oteklou kůži a sliznice, může zvracet, mít průjem, rýmu, ztížené dýchání až dušnost a může i ztratit vědomí. Viz také alergická reakce, místní alergická reakce.

Celková anestezie je odborný výraz pro lékařsky navozený stav kómatu, kdy pacient ztrácí schopnost obranných reflexů. Používá se před rozsáhlými chirurgickými zákroky (transplantace orgánu, operace srdce apod.). Léky navozující celkovou anestezii se nazývají celková anestetika. Viz také anestezie, lokální anestezie.

Celková tělesná voda (CTV) je souhrnné označení pro veškerou vodu, která se nachází v lidském těle. Celková tělesná voda má intracelulární a extracelulární složku: intracelulární tekutina (ICT) – tvoří většinu vody v těle (přibližně dvě třetiny); extracelulární tekutina (ECT) – tvoří zhruba zbývající třetinu vody v těle; ECT se dále dělí na: tkáňový mok, krevní plazmu, ostatní tekutiny (mozkomíšní mok, lymfa, synoviální tekutina, pleurální tekutina, perikardiální tekutina, peritoneální tekutina a komorová tekutina). Obrázek: Koláčový graf znázorňující rozložení celkové tělesné vody. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148559) Viz také voda.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.