Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při této závažné události vstupuje do mozkové tkáně pod vysokým tlakem krev z prasklé cévy, která byla většinou poškozena aterosklerózou. Tento typ cévní mozkové příhody se nejčastěji vyskytuje u lidí s dlouhodobou anamnézou vysokého krevního tlaku (hypertenze). Příznaky jsou podobné jako u ischemické cévní mozkové příhody, jednoznačně je od sebe odlišit může pouze lékař s využitím speciálních zobrazovacích metod (CT, MRI). Viz také hemoragie, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda.

Cévní mozková příhoda (CMP) (mezi odborníky často označována jako iktus, lidově označována jako „mrtvice“ nebo „mozková mrtvice“) je následkem přerušení nebo zastavení toku krve do mozku, což má za následek odumření části mozkové tkáně pro nedostatek kyslíku. Rozlišujeme dva „hlavní“ typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická CMP. Viz také krevní cévy, mozek.

Mozkový edém je jiný název pro otok mozku. Viz také mozek, edém.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Koncový mozek (lat. telencephalon) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku a tvoří asi 83 % jeho celkové hmoty. Koncový mozek je tvořen dvěma mozkovými hemisférami. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Koncový mozek je znázorněn v horní části obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Podvěsek mozkový je jiný název pro hypofýzu.

Mozkové komory (lat. ventriculi cerebri) jsou čtyři vzájemně propojené dutiny uvnitř mozku, které jsou vystlané ependymovými buňkami a vyplněné mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok odtéká ze čtvrté mozkové komory do prostoru, který obklopuje mozek a míchu. První a druhá komora jsou postranní komory (ventriculi laterales) a jsou uloženy v mozkových hemisférách. Třetí komora (ventriculus tertius) je úzká nálevkovitá struktura, která se nachází mezi pravým a levým thalamem, těsně nad mozkovým kmenem. Čtvrtá komora (ventriculus quartus) je struktura přibližně ve tvaru kosočtverce, která probíhá podél mozkového kmene. Má čtyři otvory, kterými mozkomíšní mok odtéká do subarachnoidálního prostoru a do centrálního kanálku míchy. Funkcí mozkových komor je produkovat a vylučovat mozkomíšní mok, který chrání a udržuje „v kondici“ centrální nervový systém. Mozkomíšní mok neustále omývá mozek i míchu a odvádí z nich toxiny a odpadní látky, které se uvolňují z nervových buněk. Viz také mozek.