Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bolest za krkem je lidové označení pro bolest šíje. Viz také bolest.

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti bederní páteře, u nichž nelze nalézt jednoznačnou příčinu (jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod.). Na vzniku NSLBP se může podílet nedostatek pohybové aktivity, opotřebení páteře v průběhu života, nesprávné zatěžování, ale i psychické faktory. Viz také nespecifický, bolest dolní části zad, bolest zad, specifická bolest dolní části zad.

Bolest dolní části zad postihuje oblast bederní páteře, což je zhruba úsek mezi spodním okrajem žeber a boky (kyčlemi). Tyto bolesti jsou většinou neškodné a i bez léčby po několika dnech až týdnech odezní. Někdy se však bolest dolní části zad může vracet (recidivovat) nebo se stát chronickou a přetrvávat i několik měsíců. Jen zřídka je bolest dolní části zad způsobena vážným onemocněním. Bolest dolní části zad patří k nejčastějším potížím vůbec: alespoň jednou za život postihne přibližně 85 % populace, tedy asi osm z deseti lidí. Viz také bolest, bolest zad, nespecifická bolest dolní části zad, specifická bolest dolní části zad.

Specifická bolest dolní části zad je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti bederní páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu (jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod.). Specifická bolest dolní části zad se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest dolní části zad. Viz také specifický, bolest dolní části zad, bolest zad, nespecifická bolest dolní části zad.

Bolest zad je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti zad nebo páteře. Bolest přitom může vycházet z kostí, svalů, nervů a dalších anatomických struktur zad, nebo se naopak odjinud z těla do oblasti zad přenášet. Viz také bolest, bolest dolní části zad.

Bolest v krku je častým příznakem zánětlivých onemocnění horních dýchacích cest. Ve většině případů se jedná o virový původ onemocnění, jehož léčba nevyžaduje antibiotika. Běžným doporučením jsou klid na lůžku, tekutiny a volně prodejné léky snižující horečku a bolesti. Někdy je potřeba odlišit virózu od streptokokového zánětu krčních mandlí, tzv. angíny. Angína má stejně rychlý nástup horečky, silné bolesti v krku a v oblasti krčních uzlin, obvykle ale chybí rýma. Lékař obvykle rozpozná anginu od virózy pomocí klinických známek. Suverénním rozlišovacím testem je tzv. CRP test. Je to test stanovení míry zánětu. Při jeho vysoké hodnotě je bakteriální původ pravděpodobný a lékař předepíše antibiotika. Přetrvávající bolesti v krku a při polykání by měly být vždy vyšetřeny lékařem. Viz také bolest.

Zákonný zástupce je osoba oprávněná právně jednat jménem a na účet jiné osoby, přičemž toto její oprávnění na rozdíl od jiných druhů zastoupení vzniká přímo ze zákona. Zákonné zastoupení se vztahuje na případy, kdy fyzické osoby nejsou plně svéprávné z důvodů nedosažení zletilosti. Nejtypičtějším příkladem je zákonné zastoupení nezletilých dětí jejich rodiči nebo osvojiteli (adopce). Zákonné zastoupení v České republice v současné době upravuje zejména občanský zákoník.

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.

Zánět žaludu penisu a předkožky neboli balanopostitida se může vyskytnout u chlapců či mužů v jakémkoli věku. Balanopostitida má mnoho příčin, mezi nimiž výrazně převažují infekce různými patogeny. Viz také zánět, žalud penisu, předkožka.

Zánět žaludku a střeva neboli gastroenteritida je nejčastěji vyvolán infekcí, ale může být způsoben i dietní chybou. Mezi příznaky se často objevuje průjem, zvracení a bolest břicha. Může se vyskytnout i horečka, únava a dehydratace. Gastroenteritidu obvykle způsobují viry (virová gastroenteritida), ale mohou ji vyvolat i bakterie (bakteriální gastroenteritida), vzácněji i parazité či plísně. Onemocnění se může šířit konzumací nesprávně připraveného jídla, pitím kontaminované vody nebo blízkým kontaktem s nakaženým člověkem. Viz také zánět, žaludek, střeva a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz gastroenteritida.