Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Autozomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin neboli ADPKD (zkratka pochází z anglického názvu autosomal dominant polycystic kidney disease) je onemocnění, které se vyznačuje přítomností cyst (dutinek) uvnitř tkáně ledvin. Čím více cyst se v ledvině objeví, tím hůře tento životně důležitý orgán funguje. Jedná se o nejčastější vrozené onemocnění ledvin (postižen je přibližně 1 člověk z 1000). Viz také autozomálně dominantní, cysta, ledviny.

Autozomálně dominantní je jeden z několika typů dědičnosti, jakými se může v rodině přenášet nějaký znak nebo i genetická porucha. U autozomálně dominantního onemocnění platí, že pokud člověk pouze od jednoho z rodičů zdědí abnormální gen, může onemocnět. Toto onemocnění často mívá i rodič, od kterého člověk gen zdědil. Dědičnost onemocnění (nebo obecně nějakého znaku) závisí na typu postiženého chromozomu (autozom nebo pohlavní chromozom). Kromě toho záleží i na tom, zda je znak dominantní nebo recesivní. Jediný abnormální gen na jednom z prvních 22 nepohlavních (autozomálních) chromozomů od kteréhokoli z rodičů může způsobit autozomální poruchu. Geny se vyskytují v párech: jeden gen v každém páru pochází od matky, druhý od otce. Dominantní dědičnost znamená, že abnormální gen od jednoho rodiče může způsobit onemocnění. K tomu dochází, i když je odpovídající gen od druhého rodiče normální. Abnormální gen je totiž dominantní. U rodiče s autozomálně dominantním onemocněním je 50% pravděpodobnost, že jeho potomek toto onemocnění zdědí. To platí pro každé těhotenství. Jinými slovy, riziko onemocnění každého dítěte nezávisí na tom, zda má toto onemocnění jeho sourozenec. U dětí, které nezdědí abnormální gen, se onemocnění nerozvine ani nepřenese. Pokud je u někoho diagnostikováno autozomálně dominantní onemocnění, měli by být na abnormální gen testováni i jeho rodiče. Příklady autozomálně dominantních onemocnění jsou familiární hemiplegická migréna, Huntingtonova choroba či Marfanův syndrom. Viz také autozom, typy dědičnosti, autozomálně recesivní.

Polycystické vaječníky jsou větší než zdravé vaječníky. Obsahují velké množství neškodných ovariálních folikulů – mnohdy až dvakrát větší počet než zdravé vaječníky. U žen, které trpí syndromem polycystických ovarií, tyto folikuly mnohdy nejsou schopny uvolnit vajíčko, tzn. ovulace neprobíhá každý měsíc. Viz také ovariální cysta.

Syndrom polycystických ovarií neboli PCOS (zkratka pochází z anglického názvu polycystic ovary syndrome) je hormonální porucha, která se může vyskytnout u žen v reprodukčním věku. Ženy s PCOS mohou mít nepravidelnou nebo neobvykle dlouhou menstruaci nebo zvýšenou hladinu mužských hormonů (androgenů). Ve vaječnících se vytváří větší množství ovariálních folikulů a vaječníky nejsou schopny pravidelné ovulace. Přesná příčina PCOS není známa. Včasná diagnóza a léčba, společně s redukcí hmotnosti, mohou snížit riziko dlouhodobých komplikací, jako je zejména diabetes mellitus 2. typu a srdečně-cévní onemocnění. Viz také syndrom.

Chronické onemocnění ledvin, chronická renální insuficience neboli CKD (zkratka pochází z anglického názvu chronic kidney disease) je postupné zhoršování funkce ledvin. CKD bylo dříve označováno jako „chronické selhání ledvin“. Existuje velké množství příčin tohoto onemocnění, které se u jednotlivých pacientů může i velmi výrazně lišit svou závažností. Viz také chronický, ledviny, akutní poškození ledvin.

Plísňové onemocnění je jiný název pro mykózu.

Onemocnění jater je zastřešující pojem pro jakékoli onemocnění nebo poruchu, která způsobuje nesprávnou funkci jater – od mírných odchylek až po vážná onemocnění, která časem mohou vést až úplnému selhání tohoto životně důležitého orgánu. Různými onemocněními jater se zabývá hepatologie, což je podobor gastroenterologie. Konkrétními příklady onemocnění jater jsou virová hepatitida, jaterní absces, jaterní cirhóza, hepatocelulární karcinom apod. Viz také játra.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Kardiovaskulární onemocnění je jiný název pro srdečně-cévní onemocnění. Viz také kardiovaskulární.

Onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae je správnější název pro tzv. hemofilové infekce. Jedná se o jakékoli onemocnění způsobené bakterií Haemophilus influenzae. Některá z těchto onemocnění (pokud se například infekce dostane do ucha) mají mírný průběh, zatímco jiná (například při infekci krevního řečiště) jsou velmi závažná. Lze se nechat naočkovat proti onemocnění způsobenému Haemophilus influenzae typu b. Viz také Haemophilus influenzae, Haemophilus influenzae typu b.