Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Atomové jádro je středová část atomu; skládá se z protonů a neutronů. Atomové jádro má v porovnání s velikostí celého atomu velmi malý objem, ale tvoří většinu hmotnosti atomu. Obrázek: Atom lithia – zjednodušený nákres. Atom lithia obsahuje tři protony (znázorněny červeně), tři neutrony (znázorněny zeleně) a tři elektrony (znázorněny žlutě). Protony a neutrony společně tvoří atomové jádro, zatímco elektrony se nacházejí v elektronovém obalu. (Zdroj: By AG Caesar - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=67059219) Viz také atom.

Atomoxetin je lék, který se používá při léčbě ADHD. Princip působení atomoxetinu spočívá v tom, že blokuje zpětné vychytávání noradrenalinu, čímž způsobuje zvýšení hladiny tohoto neurotransmiteru v mozku. Atomoxetin se řadí mezi inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu (NRI) a kognitiva.

Atom je nejmenší částice látky, kterou nelze chemicky rozložit. Každý atom má atomové jádro složené z protonů (kladně nabitých částic) a neutronů (částic bez náboje). Kolem jádra se pohybují elektrony (záporně nabité částice). Atomy různých chemických prvků obsahují různé počty protonů (například všechny atomy kyslíku obsahují 8 protonů, všechny atomy hořčíku obsahují 12 protonů apod.), neutronů a elektronů. Odvozené přídavné jméno je atomový. Obrázek: Atom lithia – zjednodušený nákres. Atom lithia obsahuje tři protony (znázorněny červeně), tři neutrony (znázorněny zeleně) a tři elektrony (znázorněny žlutě). Protony a neutrony společně tvoří atomové jádro, zatímco elektrony se nacházejí v elektronovém obalu. (Zdroj: By AG Caesar - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=67059219) Viz také chemický prvek, molekula.

Jádra kapének jsou typem částic, které se podílejí na přenosu infekce vzdušnou cestou . Jádra kapének jsou drobné částice o průměru ≤5 µm, které představují vysušené zbytky kapének. Mohou vznikat buď odpařováním kapének vykašlaných nebo kýchnutých do vzduchu, nebo aerosolizací infekčních materiálů (tj. přeměnou těchto materiálů v aerosol). Jádra kapének mohou jsou výrazně lehčí než respirační kapénky, proto mohou zůstat „viset“ ve vzduchu po značnou dobu, což umožňuje jejich přenos na vzdálenost >1 m. Viz také respirační kapénky, přenos vzdušnou cestou, přenos infekce.

Jádro (lat. nucleus) je řídícím centrem každé buňky v lidském těle. Obsahuje genetický materiál – deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), která zajišťuje instrukce nezbytné pro proteosyntézu a řídí tak veškeré buněčné aktivity. Většina buněk má pouze jedno jádro, existují však i výjimky: Mnohojaderné buňky: některé buňky (např. buňky kosterního svalu) mají několik jader, proto jsou označovány jako mnohojaderné. Přítomnost více než jednoho jádra obvykle signalizuje, že buňka musí obhospodařovat větší množství cytoplazmy. Bezjaderné buňky: zralé červené krvinky jsou bezjaderné, tj. neobsahují žádné jádro. Jejich jádro je buňkou vyloučeno ještě předtím, než buňka vstoupí do krevního řečiště. Viz také buňka.

Teplota tělesného jádra je teplota orgánů uložených hluboko v těle (například jater, srdce apod.). Různé termoregulační mechanismy udržují stálou teplotu tělesného jádra kolem 37 °C. Viz také tělesná teplota.