Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Atlas (lat. atlas) je první krční obratel, který narozdíl od typických obratlů nemá tělo ani trnový výběžek (viz obratlový oblouk). Atlas je kruhovitá kost, kterou tvoří přední oblouk, zadní oblouk, a na každé straně zesílená postranní část. Skloubení mezi atlasem a čepovcem je příkladem kolového kloubu. První krční obratel je pojmenován po Atlasovi z řecké mytologie, protože podobně jako Atlas podpíral zeměkouli, atlas podpírá celou hlavu. Viz také čepovec, krční obratle.

Krční obratle (lat. vertebrae cervicales) jsou nejmenší a nejlehčí obratle v lidské páteři. Krčních obratlů je celkem sedm a jsou označovány (shora dolů) zkratkami C1 až C7. První dva obratle – atlas (C1) a čepovec (C2) – se od všech ostatních obratlů poměrně výrazně liší: není mezi nimi meziobratlová ploténka a mají jedinečnou strukuru i funkci (otáčení hlavou, přikyvování apod.). Ostatní krční obratle (C3–C7) již vykazují charakteristické znaky. Viz také kostra, páteř, obratle, hrudní obratle, bederní obratle, atlas, čepovec.

Zánět obratle, zánět obratlů neboli spondylitida je obvykle závažné a chronické onemocnění. Existují různé typy spondylitidy, které se vzájemně liší příčinami vzniku i stupněm závažnosti, a které obvykle vyžadují odlišné způsoby léčby. Nejznámějším příkladem je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Viz také zánět, obratle.

Zánět krčních mandlí neboli tonzilitida může mít řadu různých příčin. Původci mohou být bakterie nebo viry. Akutní tonzilitida je označována jako angína. Existuje i chronická tonzilitida, která se vyznačuje přítomností zahuštěného hnisu a často i zápachem z úst. Viz také zánět, mandle.

Bederní obratle (lat. vertebrae thoracicae) jsou největší obratle v lidské páteři. Bederních obratlů je celkem pět a jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Viz také kostra, páteř, obratle, krční obratle, hrudní obratle.

Krční lordóza je označení pro normální zakřivení krční páteře směrem dopředu. Viz také lordóza, krční páteř.

Krční páteř je první z pěti oddílů páteře (počítáno odshora). Krční páteř je tvořena sedmi krčními obratli, které jsou označovány (shora dolů) zkratkami C1 až C7. Pro zdravou krční páteř je typická mírná krční lordóza. Viz také páteř, hrudní páteř, bederní páteř, kost křížová, kostrč.

Obratlový otvor (lat. foramen vertebrale) je velký otvor v každém obratli. Obratlové otvory jednotlivých obratlů leží nad sebou a společně tvoří páteřní kanál, jímž prochází mícha. Pozor: Obratlový otvor není totéž co meziobratlový otvor! Viz také obratle, páteř.

Tělo obratle (lat. corpus vertebrae) je přední a nosná část obratle. Mezi těly jednotlivých obratlů se nacházejí meziobratlové ploténky. Viz také obratle.

Obratle (lat. vertebrae) jsou nepravidelné kosti, které jsou základními stavebními jednotkami páteře. Rozlišujeme tři typy obratlů: krční, hrudní a bederní. Obratle se zvětšují směrem od krku k bedrům (tzn. bederní obratle jsou výrazně větší než krční obratle), protože níže umístěné obratle musí nést větší hmotnost. Typický obratel se skládá ze dvou základních částí: tělo obratle – přední část obratle, obratlový oblouk – zadní část obratle, na níž rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků. Tělo obratle a obratlový oblouk společně vytvářejí tzv. obratlový otvor (foramen vertebrale). Za sebou následující obratle tvoří páteřní kanál (canalis vertebralis), kterým prochází mícha. Za sebou následující obratle jsou spojeny jednak meziobratlovými ploténkami, jednak kloubními výběžky obratlů (dolní kloubní výběžky jednoho obratle tvoří pohyblivý kloub s horními kloubními výběžky obratle pod ním). Obrázek: Struktura obratle (vlevo) a mícha, míšní nervy a jejich poloha vzhledem k páteři (vpravo). (Zdroj: Jmarchn, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) Viz také páteř, obratle, krční obratle, hrudní obratle, bederní obratle, meziobratlové ploténky, tělo obratle, obratlový oblouk.