Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Arteriální hypertenze je odborný název pro vysoký krevní tlak. Viz také arteriální, hypertenze.

Arteriální tlak neboli tepenný tlak je tlak, pod kterým krev protéká tepnami (srov. venózní tlak). Viz také arteriální.

Arteriální znamená „tepenný“ nebo „týkající se tepny“. Například arteriální tlak je tlak, pod kterým krev protéká tepnami. Viz také tepny (lat. arteriae) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz arteriální.

Arteriální embolizace, transarteriální embolizace neboli TAE (zkratka pochází z anglického názvu transarterial embolisation) je zákrok, při kterém lékař zablokuje přívod krve do zhoubného nádoru nebo abnormální oblasti nějaké tkáně. Při arteriální embolizaci lékař provede malý řez na vnitřní straně stehna a zavede katétr (tenkou ohebnou trubičku) do tepny v blízkosti nádoru nebo abnormální tkáně. Jakmile je katétr na určeném místě, jsou do něj vstříknuty miniaturní částice (nejčastěji drobné želatinové kuličky). Tím je zablokována tepna a zastaven přítok krve do nádoru nebo abnormální oblasti tkáně. V onkologii se arteriální embolizace používá k léčbě některých typů zhoubných nádorů jater, zhoubných nádorů ledvin a neuroendokrinních nádorů. Viz také arteriální, embolizace, radioembolizace, chemoembolizace.

Arteriální hypotenze je odborný název pro nízký krevní tlak. Viz také arteriální, hypotenze.

Esenciální hypertenze je jiný název pro primární hypertenzi. Viz také esenciální, hypertenze.

Symptomatická hypertenze je jiný název pro sekundární hypertenzi. Viz také symptomatický, hypertenze.

Plicní hypertenze znamená zvýšený krevní tlak (hypertenzi) v plicnici. Může se projevovat například dušností, únavou, bolestí na hrudi či otoky nohou. Neléčená plicní hypertenze může časem vést k srdečnímu selhání. Viz také plicnice, hypertenze.

Nitrolební hypertenze, intrakraniální hypertenze neboli zvýšený nitrolební tlak je nahromadění tlaku v okolí mozku. Nitrolební hypertenze může vzniknout náhle – například v důsledku těžkého úrazu hlavy, cévní mozkové příhody nebo prasklého mozkového aneurysmatu. Jindy vzniká pozvolna: v takových případech bývá způsobena nějakým onemocněním mozku – například mozkovým abscesem, nádorem mozku, meningitidou nebo encefalitidou. Nitrolební hypertenze může vzniknout i jako komplikace jiného onemocnění, například vysokého krevního tlaku. Mezi příznaky zvýšeného nitrolebního tlaku se řadí silné bolesti hlavy, nevolnost a/nebo zvracení. Pokud nitrolební tlak dále stoupá, člověk může upadnout do kómatu nebo i zemřít. Způsob léčby nitrolební hypertenze je vždy individuální a závisí na příčině jejího vzniku. Viz také hypertenze, nitrolební tlak.

Intrakraniální hypertenze je jiný název pro nitrolební hypertenzi. Viz také intrakraniální, hypertenze.