Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Antagonista je látka působící proti efektu jiné látky. Příklady: LSD jakožto antagonista serotoninu se váže v mozku na serotoninové receptory (tzn. na místa, kam se za normálních okolností váže serotonin) a vyvolává zcela jiné účinky, než by měl serotonin. Agomelatin jakožto antagonista 5-HT2C receptorů působí jako antidepresivum. Opakem antagonisty je agonista. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz antagonisté.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté kyseliny listové neboli antifoláty jsou léky, které brání buňkám využívat kyselinu listovou k tvorbě DNA, čehož lze využít mj. k likvidaci nádorových buněk. Antagonisté kyseliny listové se proto používají zejména při léčbě některých typů zhoubných nádorů, ale někdy i při léčbě některých zánětlivých onemocnění, jako je například revmatoidní artritida. Antagonisté kyseliny listové se řadí mezi antimetabolity. Příkladem antagonistů kyseliny listové je metotrexát. Viz také antagonista, kyselina listová.

Antagonisté mineralokortikoidních receptorů neboli MRA (zkratka pochází z anglického názvu mineralocorticoid receptor antagonists) blokují účinky hormonu aldosteronu. Tento hormon je přirozeně vytvářen nadledvinami, nicméně při srdečním selhání dochází k jeho nadprodukci, což může vést k dalšímu zhoršování srdečního selhání. Obvykle se podávají společně s inhibitory ACE a/nebo beta-blokátory. Antagonisté mineralokortikoidních receptorů ovlivňují i vylučování vody a solí ledvinami, mají tak slabý dehydratační účinek a během léčby může stoupat množství draslíku v krvi. Viz také antagonista, mineralokortikoidy, receptor.

Antagonisté androgenních receptorů jsou léky blokující účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na androgenní receptory. Antagonisté androgenních receptorů se řadí mezi antiandrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prostaty. Konkrétním příkladem je enzalutamid. Viz také antagonista, androgenní receptory.

Antagonisté NMDA receptorů jsou léky, které se používají při léčbě některých typů demence (tzv. antidementiva). Tyto léky se vážou na tzv. NMDA receptory a zabraňují tím vazbě glutamátu (jejich přirozeného ligandu), čímž brání uvolňování vápníku do nervových buněk. Antagonisté NMDA receptorů bývají předepisovány zejména pacientům s Alzheimerovou chorobou. Příkladem antagonisty NMDA receptorů je memantin. Viz také antagonista, receptor.