Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Abdominální tyfus je odborný název pro břišní tyfus. Viz také břicho (lat. abdomen).

Abdominální hysterektomie je jednou z několika metod provedení hysterektomie (chirurgického odstranění dělohy). Jedná se o otevřenou operaci, při níž je nutná laparotomie, tzn. řez břišní stěnou. Chirurg vede tento řez nejčastěji příčně, přibližně v úrovni horního okraje pubického ochlupení. Spíše výjimečně je řez podélný (od pupku směrem dolů). Děloha je pak odstraněna skrze provedený řez v břišní stěně. Obrázek: Abdominální hysterektomie – schéma zákroku. (Zdroj: Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP) Viz také břicho (lat. abdomen), hysterektomie.

Abdominální obezita je jiný název pro androidní obezitu. Viz také břicho (lat. abdomen), obezita.

Aneurysma hrudní aorty neboli TAA (zkratka pochází z anglického názvu thoracic aortic aneurysm) je výduť v hrudní části aorty, tj. největší tepny v lidském těle.

Aneurysma aorty je místní vyboulení ve stěně aorty, což je největší tepna v lidském těle. Zdravá aorta má silné stěny, které odolávají normálnímu krevnímu tlaku. Některé zdravotní potíže, genetická predispozice nebo úrazy však cévní stěnu mohou poškodit nebo oslabit: pak se aorta v některém místě může „vyboulit“. Aneurysma aorty je zrádné v tom, že zpočátku nemá žádné příznaky. Pokud však praskne*, jedná se o závažné vnitřní krvácení a tedy život ohrožující stav. * Terminologická poznámka: Lékaři někdy místo výrazu „prasknutí“ používají odborný název ruptura. Viz také aneurysma, aorta, aneurysma břišní aorty, aneurysma hrudní aorty.

Aneurysma břišní aorty neboli AAA (zkratka pochází z anglického názvu abdominal aortic aneurysm) je výduť v břišní části aorty, tj. největší tepny v lidském těle.

Endovaskulární léčba aneurysmatu neboli EVAR (zkratka pochází z anglického názvu endovascular aneurysm repair) je miniinvazivní zákrok, který se někdy používá při léčbě aneurysmatu břišní aorty. Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty spočívá v tom, že chirurg malým řezem v třísle prostřednictvím katétru vsune skrze tzv. společnou kyčelní tepnu do aorty kousek umělé cévní stěny – tzv. stentgraft – a ten zafixuje (upevní) na oslabeném místě (viz obrázek). Tím se zmírní tlak na aortu s sníží se riziko jejího prasknutí (ruptury). Obrázek: Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty s využitím stentgraftu – schematický nákres. Levá část obrázku: Skrze tepnu v třísle je nejprve do aorty zaveden katétr se stentgraftem. Jakmile se nachází na správném místě, stentgraft je uvolněn a ponechán na místě, zatímco katétr je pomalu vytahován zpět. Pravá část obrázku: Stentgraft se rozšíří tak, aby se „nalepil“ ke stěnám aorty. Krev pak proudí pouze skrze stentgraft, není již v kontaktu s postiženou stěnou aorty. (Zdroj: By National Institutes of Health - https://www.nhlbi.nih.gov/health/aortic-aneurysm, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12837854) Viz také endovaskulární, aneurysma, aneurysma břišní aorty.

Mozkové aneurysma je oslabené místo v cévní stěně některé z mozkových tepen, které se vyboulí a naplní krví. Tato výduť může utlačovat okolní nervy nebo mozkovou tkáň. Může také prasknout, což je život ohrožující stav. Prasklé mozkové aneurysma totiž znamená krvácení do mozku a z toho vyplývající důsledky (poškození mozku, kóma nebo dokonce smrt). Viz také mozek, aneurysma.

Aneurysma neboli výduť je patologické, místně ohraničené a nevratné rozšíření („vyboulení“) stěny: krevní cévy (nejčastěji tepny), které je způsobeno oslabením cévní stěny v daném místě; některé části srdce (obvykle některé ze srdečních komor) – to bývá jednou z mnoha komplikací pro proběhlém infarktu myokardu. V případě tepen se aneurysma nejčastěji vyskytuje u břišní aorty nebo u mozkových tepen, často v důsledku onemocnění tepen (např. při ateroskleróze) nebo jejich poranění. Aneurysma je nejčastěji způsobeno poškozením nebo oslabením cévní stěny, ale může být i vrozené. Aneurysmata se vyvíjejí pomalu a zpočátku nezpůsobují žádné příznaky. Ve většině případů je aneurysma objeveno spíše náhodou, tedy při vyšetření z jiného důvodu. Diagnostika je založena na zobrazovacím vyšetření. Léčba závisí na velikosti aneurysmatu a na místě, kde se nachází. Cílem léčby je snížit riziko ruptury (prasknutí) oslabené stěny. Cévní stěna tepen se skládá ze tří vrstev, které jsou označovány latinskými názvy tunica externa (vnější vrstva), tunica media (střední vrstva) a tunica intima (vnitřní vrstva). Podle toho, do jaké míry jsou tyto vrstvy postiženy, odborníci rozlišují pravé aneurysma, disekující aneurysma a nepravé aneurysma (viz obrázek níže). Obrázek: Formy aneurysmatu – schematický nákres. Směrem zleva doprava jsou znázorněny různé tvary pravého aneurysmatu (a–e): vakovité aneurysma (a), vřetenovité aneurysma (b), člunkovité aneurysma (c), hadovité aneurysma (d), difuzní aneurysma (e) a schematické nákresy disekujícího aneurysmatu (f) a nepravého aneurysmatu (g). (Zdroj: Vanda Machová - WikiSkripta – Aneurysmata.png, originally uploaded by the local user Adnav on 4 January 2015., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=154091479) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz aneurysma.

Pravé aneurysma (lat. aneurysma verum) se vyznačuje tím, že jsou „vybouleny“ všechny tři vrstvy cévní stěny (tj. tunica externa, tunica media i tunica intima). Podle vnějšího tvaru pak odborníci někdy mluví o vakovitém, vřetenovitém, člunkovitém, hadovitém nebo difuzním aneurysmatu (viz obrázek níže). Pravé aneurysma se nejčastěji vyskytuje u břišní aorty. Obrázek: Formy aneurysmatu – schematický nákres. Směrem zleva doprava jsou znázorněny různé tvary pravého aneurysmatu (a–e): vakovité aneurysma (a), vřetenovité aneurysma (b), člunkovité aneurysma (c), hadovité aneurysma (d), difuzní aneurysma (e) a schematické nákresy disekujícího aneurysmatu (f) a nepravého aneurysmatu (g). (Zdroj: Vanda Machová - WikiSkripta – Aneurysmata.png, originally uploaded by the local user Adnav on 4 January 2015., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=154091479) Viz také aneurysma, aneurysma břišní aorty.