Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Amyloidové plaky je jiný název pro senilní plaky. Viz také beta-amyloid.

Pleurální plaky jsou ztluštělé oblasti pohrudnice (pleury). Často se vyskytují například u lidí, kteří byli někdy v minulosti dlouhodoběji vystaveni působení azbestových vláken. Viz také azbestóza, pleura.

Senilní plaky neboli amyloidové plaky jsou extracelulární (mimobuněčná) ložiska beta-amyloidu v šedé hmotě mozkové. Výskyt senilních plaků je charakteristický pro Alzheimerovu chorobu. Obrázek: Amyloidový prekurzorový protein (APP) je tzv. membránový protein; to znamená, že částečně je zanořen v plazmatické membráně nervové buňky (levá část obrázku). Činností enzymu sekretázy vzniká beta-amyloid (prostřední část obrázku). U pacientů s Alzheimerovou chorobou je metabolismus APP narušen a vznikající beta-amyloid vytváří senilní plaky – nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami (pravá část obrázku). (Zdroj: ADEAR: Alzheimer's Disease Education and Referral Center, a service of the National Institute on Aging. Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také Alzheimerova choroba, beta-amyloid, amyloidový prekurzorový protein.

Zubní plak se prakticky po každém jídle vytváří na zubech. Z velké části je tvořen bakteriemi, někdy však i plísněmi a viry. Ty společně vytvářejí tzv. biofilm – člověk má pocit, jako by měl zuby pokryté „slizem“. Mikroorganismy v zubním plaku mohou vést k zánětu dásní, proto je potřeba zuby důkladně (nejlépe 2× denně) čistit. Není-li zubní plak odstraněn, časem ztvrdne kvůli minerálům, které se v něm usazují: vzniká zubní kámen. Viz také zuby.

Označení amyloidóza zahrnuje skupinu onemocnění, při kterých se v různých tkáních ukládá tzv. amyloid (jeden z mnoha typů proteinů). Tkáně a orgány, ve kterých se amyloid ukládá, jsou pak do různé míry poškozeny.

Amyloidová PET je poměrně nová zobrazovací metoda, která se někdy používá při diagnostice Alzheimerovy choroby. Jedná se o speciální způsob provedení pozitronové emisní tomografie, která dokáže zobrazit existující amyloidové plaky v mozku pacientů. Před zavedením amyloidové PET bylo možné tyto plaky odhalit až po smrti pacienta, tzn. při pitvě jeho mozku. Viz také senilní plaky, pozitronová emisní tomografie.

Beta-amyloid je peptid přirozeně se vyskytující v lidském těle, který vzniká degradací (odbouráváním) amyloidového prekurzorového proteinu. Ve zdravém mozku se APP snadno štěpí a rozkládá. U pacientů s Alzheimerovou chorobou je však metabolismus APP narušen a vzniká tzv. beta-amyloid, který se pak v těle hromadí, shlukuje a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami, tzv. senilní plaky. Tělo pak již tyto usazeniny nedokáže rozložit. Viz také Alzheimerova choroba, senilní plaky, amyloidový prekurzorový protein.

Amyloidový prekurzorový protein neboli APP (zkratka pochází z anglického názvu amyloid precursor protein) je protein, jehož degradací (odbouráváním) vzniká beta-amyloid, hlavní složka senilních plaků u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Viz také prekurzor, proteiny, Alzheimerova choroba, senilní plaky, beta-amyloid.