Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

UV index je číslo, které vyjadřuje intenzitu UV záření. Hodnota UV indexu se pohybuje od nuly směrem nahoru: čím vyšší je UV index, tím větší je riziko poškození kůže a očí (a tím kratší je doba, za kterou k tomuto poškození dojde). UV index je důležitým ukazatelem, který v některých dnech – zvláště pak v letním období, ale i třeba v zimě na horách – upozorňuje na nutnost používat ochranu před slunečním zářením (tzv. fotoprotekci). Obrázek: Schematické znázornění hodnot UV indexu a jejich význam. Čím vyšší je hodnota UV indexu, tím vyšší je intenzita UV záření a tím více je potřeba dbát na fotoprotekci. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také ultrafialové záření, fotoprotekce.

UVC záření je neviditelné záření, které je součástí energie pocházející ze Slunce. Většina UVC záření pocházejícího ze Slunce je na zemském povrchu blokována ozónovou vrstvou. V medicíně může UVC záření pocházet také ze speciálních lamp nebo laseru a používá se k ničení choroboplodných zárodků nebo k hojení ran. Používá se také k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, ultrafialové záření.

Uveitida je odborný název pro zánět živnatky. Viz také -itida.

UVAB je zkratka pro vakuovou biopsii pod kontrolou ultrazvuku.

Gonadotropiny uvolňující hormon je jiný název pro gonadoliberin. Viz také gonadotropiny, hormony.

UVB záření je neviditelné záření, které je součástí energie pocházející ze Slunce. UVB záření může způsobit spálení, ztmavnutí a zhrubnutí pokožky, melanom či jiné typy rakoviny kůže. Kromě toho může způsobit problémy se zrakem a imunitním systémem. Dermatologové (specialisté na kožní onemocnění) doporučují, aby lidé používali opalovací krémy, které chrání pokožku před ultrafialovým zářením. V medicíně pochází UVB záření také ze speciálních lamp nebo laseru a používá se k léčbě některých kožních onemocnění, jako je lupénka, vitiligo apod. Viz také záření, ultrafialové záření.

Čočka (lat. lens) je struktura v oku, která se nachází za duhovkou a láme světlo tak, aby dopadlo na sítnici takovým způsobem, aby se vytvořil ostrý obraz – a to bez ohledu na to, zda se člověk dívá do dálky nebo pozoruje něco v blízkosti; z toho důvodu mění čočka své zakřivení (tvar). Čočka je elastická a prostřednictvím tenkých vlákének je připojena k řasnatému tělísku. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní).

UV záření je zkrácený název pro ultrafialové záření. Viz také záření, UVA záření, UVB záření, UVC záření.

Tyreotropin uvolňující hormon, tyreoliberin neboli TRH (zkratka pochází z anglického názvu thyrotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. TRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). Vytvořený TRH je přenášen nervovými vlákny, která vycházejí z tohoto jádra, a je uvolňován do krve v okolí hypofýzy, kde má nejdůležitější účinek. Tím je regulace tvorby a vylučování tyreotropního hormonu (v hypofýze), který následně reguluje produkci hormonů štítné žlázy. TRH působí po velmi krátkou dobu (přibližně dvě minuty) a v krevním řečišti urazí necelý centimetr, než je odbourán. TRH se řadí mezi peptidové hormony a je tvořen pouhými třemi aminokyselinami. Kromě výše popsaného účinku může sekrece (vznik a uvolňování) TRH z hypothalamu stimulovat rovněž uvolňování dalšího hormonu hypofýzy, konkrétně prolaktinu. TRH může působit i jako neurotransmiter. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura tyreotropin uvolňujícího hormonu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku či dusíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: By Fvasconcellos - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1388401) Viz také tyreotropin, hormony.

Kortikotropin uvolňující hormon, kortikoliberin neboli CRH (zkratka pochází z anglického názvu corticotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. CRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). CRH má několik důležitých účinků. Jeho hlavní úloha v organismu spočívá v tom, že je ústředním hybatelem systému stresových hormonů, takzvané hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové osy. CRH dostal svůj název podle toho, že způsobuje uvolňování ACTH (neboli kortikotropinu) z hypofýzy. ACTH následně putuje krevním řečištěm do nadledvin, kde stimuluje („povzbuzuje“) vylučování stresového hormonu kortizolu. CRH kromě toho působí na mnoho dalších oblastí v mozku, kde potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje úzkost a zlepšuje paměť a selektivní pozornost. Tyto účinky společně koordinují chování člověka, aby odpovídajícím způsobem reagoval na stresující podnět. V průběhu těhotenství je CRH je ve zvýšené míře produkován plodem a placentou, což má za následek zvýšení hladiny kortizolu v krvi matky. Předpokládá se, že právě vysoká hladina CRH (a některých dalších hormonů) je spouštěčem porodu. CRH se řadí mezi peptidové hormony. Viz také kortikotropin, hormony.