čočka (uvnitř lidského oka)

Čočka (lat. lens) leží za duhovkou a láme světlo tak, že dopadne na sítnici takovým způsobem, aby se vytvořil ostrý obraz, a to bez ohledu na to, zda se člověk dívá do dálky nebo pozoruje něco v blízkosti; z toho důvodu mění čočka své zakřivení (tvar). Čočka je elastická a prostřednictvím tenkých vlákének je připojena k řasnatému tělísku. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oka se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní).

Související příspěvky:

Vyhledat „čočka (uvnitř lidského oka)“ na NZIP