Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Základní rozsah hrazené zdravotní péče je uveden v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Ten v § 13 stanoví, že z veřejného zdravotního pojištění je hrazena ta zdravotní služba, která zlepšuje nebo zachovává zdravotní stav pojištěnce nebo zmírňuje jeho utrpení, je pro něj přiměřeně bezpečná, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, lékařská věda ji obecně přijímá a existují důkazy o její účinnosti. Zároveň v § 15 zákon uvádí výkony, jež se ze zdravotního pojištění nehradí, a také vymezuje úhradu na základě vyhodnocení terapeutické intervence.

Registrace je akt, při kterém se pacient dobrovolně přihlašuje (případně rodič přihlašuje dítě), do dlouhodobé péče lékaře/lékařky primární péče (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař gynekolog nebo praktický zubní lékař). Registrace se stvrzuje oboustranným písemným souhlasem, kterým se lékař/lékařka zavazuje, že bude o pacienta pečovat a u pacienta se předpokládá, že bude vstupovat do zdravotního systému prostřednictvím svého lékaře. Všeobecnému praktickému lékaři a praktickému lékaři pro děti a dorost tak vzniká nárok na pravidelnou tzv. kapitační platbu od příslušné zdravotní pojišťovny. Pacient může změnit registrujícího lékaře jednou za 3 měsíce. Praktičtí lékaři pro dospělé mohou registrovat děti od 14 let výše, praktičtí lékaři pro děti a dorost mohou registrovat dorostence do dosažení 19. roku života.

Pod pojmem kvalita zdravotních služeb se rozumí úroveň poskytování zdravotních služeb, s ohledem na jejich dostupnost, rozsah a strukturu, kvalifikovanost poskytovatelů, proces poskytování péče a jejich výstupů, a s ohledem na spokojenost pacientů se všemi těmito aspekty.

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je proces, jehož účelem je posoudit podle stanovených hodnotících standardů úroveň kvality a bezpečí poskytování zdravotních služeb, a to nezávislým subjektem (fyzickou nebo právnickou osobou), odlišným od poskytovatele zdravotních služeb, který získal k provádění této činnosti příslušné oprávnění (§ 98 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Poskytovatel zdravotních služeb je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.

Pojmem zdravotní služby se rozumí poskytování zdravotní péče zdravotnickými pracovníky a činnosti jiných odborných pracovníků vykonávané v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, konzultační služby, jejichž účelem je posouzení léčebného postupu, nakládání s tělem zemřelého, zdravotnická záchranná služba, zdravotnická dopravní služba, přeprava pacientů neodkladné péče, zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových nebo tkáňových zařízení a zařízení transfuzní služby nebo krevní banky, specifické zdravotní služby podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (§ 2 zákona o zdravotních službách a také zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů).

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí systému zdravotních služeb ČR. Jejím základním úkolem je poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP). ZZS je soustředěna do místních středisek, která zajišťují PNP ve svém spádovém území. Na rozdíl od všech jiných druhů zdravotní péče v záchranné službě neplatí možnost „svobodné volby lékaře“, a to jak při poskytování PNP jako takové, tak při výběru cílového zdravotnického zařízení – tím je obvykle nejbližší odborně způsobilé zdravotnické zařízení (nemocnice, výjimečně ambulantní zařízení).

Zdravotnická dopravní služba (ZDS) slouží k přepravě pacientů do zdravotnického zařízení nebo naopak ze zdravotnického zařízení do místa jejich bydliště, případně mezi zdravotnickými zařízeními, a to v případě, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje dopravu běžným způsobem (tzn. bez použití zdravotnické dopravní služby). Za určitých podmínek hradí tuto dopravu zdravotní pojišťovna.