Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Imobilita je odborný výraz pro „nepohyblivost“ či „nehybnost“. Pokud například lékař hovoří o imobilitě pacienta, znamená to, že pacient není schopen se sám pohybovat. Odvozené přídavné jméno je imobilní. Opakem imobility je mobilita. Viz také imobilizace.

IMO je zkratka pro invazivní meningokokové onemocnění.

Imobilizace doslova znamená „znehybnění“. V souvislosti se zdravotnictvím se používá: v chirurgii a ortopedii – v tomto kontextu se imobilizací rozumí znehybnění nějaké anatomické struktury, například aby se dobře hojila (typicky kost po zlomenině, úraz kotníku apod.); v ošetřovatelství a fyzioterapii – v tomto kontextu se imobilizací nejčastěji rozumí „znehybnění“ celého pacienta, tedy jeho upoutání na lůžko. Odvozené sloveso je imobilizovat. Opakem imobilizace je mobilizace. Viz také imobilita.

Mimořádné očkování je očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích. Konkrétním příkladem je očkování proti žloutence typu A po povodních. Viz také očkování.

Multimodální znamená „využívající více způsobů nebo metod“. Například při multimodální léčbě bolesti jsou využívána nejen analgetika (léky proti bolesti), ale i různé nemedikamentózní metody (například pohybová aktivita, relaxační metody, fyzioterapie, psychoterapie apod.). Viz také multi-.

Fyziologická fimóza je jiný název pro primární fimózu.

Patologická fimóza je jiný název pro sekundární fimózu. Viz také patologický, fimóza.

Mimotělní membránová oxygenace neboli ECMO (zkratka pochází z anglického názvu extracorporeal membrane oxygenation) je metoda, která může u pacientů v kritickém stavu na omezenou dobu nahradit funkci srdce i plic. Jejím principem je odběr krve z žíly pacienta do tzv. oxygenátoru, kde dojde, podobně jako v plicích, k odstranění oxidu uhličitého a k okysličení, a následný návrat do arteriálního (tepenného) nebo žilního systému. Podle „místa návratu“ rozlišujeme ECMO veno-arteriální a veno-venózní. ECMO je obvykle indikována u pacientů s plicním selháním, u nichž umělá plicní ventilace (UPV) není schopna zajistit dostatečnou oxygenaci. Podobně jako u UPV jde o dočasnou podporu základních životních funkcí do doby, než je vyřešena původní příčina problému (např. srdeční zástava, selhání plic, transplantace plic, infekce).

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.

Primoinfekce je první infekce konkrétním choroboplodným zárodkem, obvykle virem. Při primoinfekci se tělo s tímto choroboplodným zárodkem setkává poprvé, proto proti němu v daném okamžiku ještě nemá protilátky (ale v reakci na něj si nějaké vytvoří). Příkladem je primoinfekce virem herpes simplex, na jejímž základě organismus získá určitou míru imunity. Opakem primoinfekce je rekurentní infekce. Viz také infekce, primární infekce.