Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Guillainův–Barrého syndrom neboli GBS (zkratka pochází z anglického názvu Guillain–Barré syndrome) je poměrně zřídka se vyskytující neurologické onemocnění, při kterém přestává fungovat část periferního nervového systému - tedy sítě nervů, které přenášejí nervové impulzy z mozku a míchy do ostatních částí těla. Některé studie poukazují na to, že by se mohlo jednat o autoimunitní onemocnění. GBS začíná náhle a může nabývat na intenzitě v průběhu hodin, dnů nebo týdnů. Některé případy GBS jsou velmi mírné a projevují se pouze krátkodobou neschopností používat některé kosterní svaly. V jiných případech se může vyskytnout závažné ochrnutí, člověk například není schopen sám dýchat. V takových případech je GBS život ohrožující: může narušit nejen dýchání, ale i krevní tlak nebo srdeční frekvenci. Naštěstí se většina lidí nakonec zotaví i z těch nejtěžších případů GBS. Po zotavení může člověk i nadále pociťovat částečnou slabost. Viz také syndrom.

Barrettův jícen je stav, kdy buňky vystýlající spodní část jícnu jsou změněné nebo nahrazené abnormálními buňkami, což časem může vést ke vzniku rakoviny jícnu. Barretův jícen může vzniknout například v důsledku dlouhodobě existujícího gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu; kyselá žaludeční šťáva jícen dráždí a může jej poškozovat. Barrettův jícen je považován za prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu. Viz také jícen.

Virus Epsteina-Barrové neboli EBV (zkratka pochází z anglického názvu Epstein-Barr virus) je DNA virus, který způsobuje infekční mononukleózu. EBV se řadí mezi herpesviry. Viz také viry, infekční mononukleóza.

Syndrom toxického šoku neboli TSS (zkratka pochází z anglického názvu toxic shock syndrome) je akutní stav, který postiženého člověka může ohrozit na životě. TSS je způsoben bakteriálními toxiny a může se projevovat například horečkou, bolestí hlavy, pocitem chladu, únavou nebo vyčerpaností, bolestí v krku, průjmem, vyrážkou apod. Syndrom toxického šoku je nejčastěji způsoben některými druhy streptokoků nebo stafylokoků, ale není to pravidlem. Viz také syndrom, toxicita, šok.

Touretteův syndrom je neurologické onemocnění, které postihuje mozek a nervový systém. Touretteův syndrom se vyznačuje jednoduchými nebo komplexními motorickými a hlasovými tiky, které přetrvávají alespoň jeden rok. Svalové záškuby se objevují především v oblasti hlavy a horních končetin. Mohou se projevovat mrkáním, otevíráním úst, rychlým otáčení hlavy apod. Vedle toho se objevuje popotahování, pokašlávání, vyrážení jednotlivých samohlásek nebo nemístných slov, opakování slov nebo celých vět. U většiny lidí, u nichž se Touretteův syndrom rozvine, začnou příznaky v dětství a pokračují až do dospělosti. Viz také syndrom.

Somatický syndrom je soubor příznaků, který se vyskytuje u pacientů trpících depresí. Patří mezi ně: ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu), ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost, probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání), zřetelná ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc), psychomotorické zpomalení nebo neklid, výrazné snížení libida (sexuální touhy). Viz také syndrom.

Serotoninový syndrom je vzácný, potenciálně život ohrožující stav, který je vyvolán zvýšenou hladinou serotoninu (což je jeden z neurotransmiterů). Serotoninový syndrom je nejčastěji způsoben užíváním některých antidepresiv, zvláště pak při nesprávném dávkování. Viz také serotonin, syndrom.

Hypokineticko-rigidní syndrom je soubor příznaků, který se vyskytuje zejména u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Vyznačuje se přítomností hypokineze (chudost a zmenšený rozsah pohybů) a svalové rigidity („ztuhlosti“). Viz také syndrom.

Ehlers–Danlosův syndrom je označení pro skupinu vrozených poruch pojivové tkáně, které se vyznačují mj. nadměrnou pohyblivostí kloubů a sníženou odolností kůže. Viz také syndrom.

Abstinenční syndrom je označení pro skupinu abstinenčních příznaků, které se objeví po náhlém vysazení nebo prudkém snížení dávky léku nebo drogy, na které(m) je daný člověk závislý. Abstinenční syndrom se může projevovat různými způsoby a s různou intenzitou, konkrétní příznaky se navíc mohou vzájemně velmi lišit – podle látky, na které je člověk závislý. Abstinenční příznaky lze zhruba rozdělit do dvou kategorií: duševní (psychické) příznaky: neklid, úzkost, podrážděnost, skleslost, útlum, depresivní nálady, poruchy spánku apod., tělesné (fyzické) příznaky: bolesti hlavy, svalů a kloubů, průjem, nevolnost, zvracení, bušení srdce, někdy i křeče, halucinace apod. Viz také syndrom.