Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Populační screeningový program je preventivní program nabízený všem lidem v konkrétní zemi, kteří spadají do určité cílové skupiny. Cílem screeningu je snížit morbiditu (nemocnost) i mortalitu (úmrtnost) sledovaného onemocnění. Viz také screening.

Ordinace praktického lékaře shromažďuje citlivá data pacienta a je povinna je řádně chránit, a to především zabezpečením své elektronické i papírové zdravotní dokumentace. Při zasílání zpráv musí volit bezpečné komunikační kanály; osobní předání, poštu, event. šifrovanou elektronickou komunikaci. Jen se souhlasem pacienta lze lékařské zprávy posílat po třetích osobách, nezabezpečeným e-mailem nebo sdělovat telefonicky. Je na rozhodnutí pacienta, jak odbornou zprávu lékaři předá.

Datum použitelnosti (uvádí se slovy „spotřebujte do...“) na obalu potraviny znamená, že potravina by měla být spotřebována do tohoto data. Konzumace po tomto datu není ze zdravotního hlediska vhodná. Viz také datum minimální trvanlivosti (u potravin).

Datum minimální trvanlivosti (uvádí se slovy „minimální trvanlivost do...“) na obalu potraviny znamená, že při správném skladování (na které se vztahuje záruka výrobce) lze potravinu uchovávat nejméně do tohoto data. Může však být v perfektním stavu – a tedy vhodná ke konzumaci – i po uplynutí data minimální trvanlivosti. Před konzumací prošlých potravin je však třeba důkladně zkontrolovat jejich stav: zda není přítomen nežádoucí zápach, viditelná plíseň apod. Viz také datum použitelnosti (u potravin).

Databáze složení potravin (angl. food composition databases) poskytují podrobné informace o nutričním složení potravin, které se obvykle vztahují na konkrétní zemi. Údaje o složení potravin mohou být k dispozici v různých formátech, např. v papírové podobě (často označované jako tabulky složení potravin) nebo v elektronické verzi, která může a nemusí být veřejně dostupná v on-line podobě. Databáze složení potravin uvádějí obsah energie a živin (např. tuků, nasycených a nenasycených mastných kyselin, proteinů, vitaminů a minerálních látek) a dalších důležitých složek potravy (např. vlákniny) pro každou z uvedených potravin. Tyto hodnoty vycházejí z chemických analýz, které se provádějí v analytických laboratořích, případně jsou odhadovány z jiných vhodných údajů. V České republice je v on-line podobě veřejně dostupná databáze, kterou spravuje Centrum pro databázi složení potravin při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a je volně dostupná na webu nutridatabaze.cz. Viz také živiny.

Open data je výraz pocházející z angličtiny a doslova znamená „otevřená data“.

Otevřená data (angl. open data) jsou data, která jsou poskytována veřejně, zdarma a bez jakýchkoli omezení (registrace, licence apod.). To umožňuje jejich volné používání, časově efektivní strojové zpracování a jakékoli další sdílení. Tato data jsou dostupná ve standardních formátech (např. CSV či JSON), které usnadňují jejich zpracování, analýzu a vizualizaci. Otevřená data jsou klíčová pro podporu transparentnosti, protože pomáhají lépe porozumět fungování státu. Napříč obory podporují inovace a efektivní spolupráci veřejného sektoru se soukromým a akademickým sektorem, a tím přispívají k tvorbě nových, pro veřejnost užitečných, aplikací, služeb nebo výzkumných projektů. Viz také lokální katalog.

Gynekologická preventivní prohlídka je jedním ze čtyř typů preventivních prohlídek, které jsou ve stanovených intervalech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Gynekologické preventivní prohlídky provádějí praktičtí lékaři gynekologové. Viz také gynekologie, prevence, preventivní prohlídka, všeobecná preventivní prohlídka (u dospělých), všeobecná preventivní prohlídka (u dětí), zubní preventivní prohlídka.

Před cestou do zahraničí, zejména do exotických zemí, je vhodné se poradit s praktickým lékařem a konzultovat zdravotní rizika cesty a země, která má být navštívena. Především se jedná o vhodná očkování, doporučení výbavy léky a zdravotnickými prostředky, eventuálně vyhodnocení rizik s ohledem na existující chronické onemocnění cestovatele. Praktický lékař poradí ve většině případů sám, event. doporučí konzultaci na příslušném odborném pracovišti cestovní medicíny. Viz také prevence.

Preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jsou důležitou součástí primární prevence i sekundární prevence. Druhy preventivních prohlídek, kdo je provádí, jejich obsah a časové rozmezí udává Vyhláška č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách, aktualizovaná vyhláškou č. 317/2016 Sb. Rozlišujeme čtyři základní typy preventivních prohlídek: všeobecné preventivní prohlídky dospělých, všeobecné preventivní prohlídky dětí, zubní preventivní prohlídky, gynekologické preventivní prohlídky. Viz také prevence.