Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žlučové soli jsou látky přirozeně se vyskytující v lidském těle. Žlučové soli jsou odvozené od žlučových kyselin a podílejí se na trávení a vstřebávání (absorpci) tuků v tenkém střevě. Z chemického hlediska se žlučové soli řadí mezi steroidy. Viz také žluč, žlučové kyseliny.

Solidní nádor je abnormální pevný útvar v těle, který obvykle neobsahuje cysty ani jiné oblasti vyplněné tekutinou. Solidní nádory mohou být benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné). Různé typy solidních nádorů jsou pojmenovány podle typu buněk, ze kterých vznikly. Hlavní typy solidních nádorů jsou: Karcinomy – nejčastějši se vyskytující typ solidních nádorů. Karcinomy vznikají z epitelových buněk, které pokrývají povrch těla, vystýlají mnoho tělních dutin a vnitřních povrchů některých orgánů. Mezi karcinomy patří např. zhoubné nádory prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, prostaty, slinivky břišní a některé zhoubné nádory kůže. Sarkomy – vznikají z pojivových tkání, jako jsou kosti, chrupavky, tuková tkáň, svalová tkáň nebo cévy. Mezi příklady patří osteosarkom (vzniká z buněk kostní tkáně), liposarkom (vzniká v tukové tkáni) či leiomyosarkom (vzniká z buněk hladké svaloviny). Lymfomy – tyto nádory jsou sice tradičně řazeny mezi nádorová onemocnění krve, avšak některé lymfomy mohou tvořit solidní nádory. Lymfomy mají původ v lymfatickém systému. Melanomy – zhoubné nádory pocházející z melanocytů. Existují i některé další typy solidních nádorů, jako např. neuroendokrinní nádory (NET), nádory ze zárodečných buněk či gliomy. Opakem solidních nádorů jsou hematologické malignity (neboli nádorová onemocnění krve). Viz také nádor.

Kuchyňská sůl je lidové označení pro chlorid sodný.

Solární dermatitida je odborný název pro spálení od slunce. Viz také dermatitida.

Žlučové cesty je souhrnné označení pro soustavu žlučovodů – tedy přirozeně se vyskytujících „trubiček“ v živém organismu, kterými protéká žluč. Viz také žluč.

Žluč je tmavá zelenožlutá tekutina, která vzniká v játrech. Odtud putuje do žlučníku, kde je skladována a zahušťována. Po každém jídle se žluč uvolňuje do tenkého střeva, kde se podílí na procesu trávení tuků (proto se řadí mezi trávicí šťávy). Odvozené přídavné jméno je žlučový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz žluč.

Žlučové kyseliny jsou steroidy (a zároveň kyseliny), které jsou přirozenou součástí žluči. Rozlišujeme přitom: primární žlučové kyseliny – vznikají v játrech, sekundární žlučové kyseliny – vznikají působením bakterií v tlustém střevě. Viz také žluč, kyselina, žlučové soli.

Žlučový kámen je tvrdý útvar ve žlučníku nebo žlučových cestách; přítomnost žlučových kamenů lékaři označují odborným výrazem cholelitiáza. Příčina vzniku žlučových kamenů není známa, avšak existují důkazy o souvislosti mezi žlučovými kameny a obezitou; zdá se, že hlavní roli hraje nadbytek cholesterolu ve žluči. Žlučové kameny mohou být ve žlučníku nebo žlučových cestách přítomny i několik let, aniž by člověku způsobovaly jakékoli potíže. Pokud se objeví nějaké příznaky, pacient je pociťuje jako neurčité potíže a bolest v horní části břicha. Mohou se objevit i zažívací potíže a nevolnost, zejména po konzumaci tučných jídel. Přítomnost žlučových kamenů je obvykle odhalena prostřednictvím rentgenového vyšetření, ať už s použitím kontrastní látky, nebo bez ní. Viz také žluč, žlučník, žlučové cesty.

Žlučové barvivo je některá z barevných látek, které vznikají odbouráváním hemoglobinu (červeného barviva, které se nachází v červených krvinkách). Žlučová barviva se nacházejí ve žluči, které dodávají její charakteristickou barvu. Mezi žlučová barviva se řadí bilirubin (žlutooranžový), biliverdin (zelený), jejich deriváty (urobilin, bilicyanin a bilifuscin) a také hnědý sterkobilin, který dodává typickou barvu střevnímu obsahu a stolici. Viz také žluč.

Rakovina žlučových cest je lidové označení pro zhoubné nádory žlučových cest. Viz také rakovina, žlučové cesty.