Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žloutenka typu B je lidové označení pro virovou hepatitidu B. Viz také žloutenka.

Žloutenka typu D je lidové označení pro virovou hepatitidu D. Viz také žloutenka.

Žloutenka typu C je lidové označení pro virovou hepatitidu C. Viz také žloutenka.

Žloutenka typu A je lidové označení pro virovou hepatitidu A. Viz také žloutenka.

Žloutenka typu E je lidové označení pro virovou hepatitidu E. Viz také žloutenka.

Haemophilus influenzae typu b neboli Hib je nejvíce virulentní (zjednodušeně řečeno „nejnebezpečnější“) sérotyp bakterie Haemophilus influenzae. Hib je nebezpečný zejména proto, že u předškolních dětí může vyvolat život ohrožující epiglotitidu (zánět hrtanové příklopky) nebo meningitidu (zánět mozkomíšních plen). V České republice se toto onemocnění vyskytuje už jen zřídka, a to díky úspěšnému očkovacímu programu. Viz také Haemophilus influenzae, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae.

Nežádoucí účinek typu B je jiný název pro idiosynkratický nežádoucí účinek. Viz také nežádoucí účinek.

Natriuretický peptid typu B neboli BNP (zkratka pochází z anglického názvu B-type natriuretic peptide) je peptidový hormon vylučovaný levou srdeční komorou v reakci na zvýšený objem a tlak; důsledkem je rozšíření (dilatace) krevních cév a zvýšené vylučování sodíku a vody ledvinami (do vznikající moči). To přispěje ke snížení krevního tlaku a tím i ke snížení zátěže srdce. BNP je využíván jako kardiomarker při diagnostice srdečního selhání. Viz také peptidy, NT-proBNP.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.