Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Útlak míchy je odborný výraz pro „stlačení“ míchy, které může být způsobeno nádorem (ať už zhoubným nebo nezhoubným), zlomeninou obratle nebo některými jinými abnormálními stavy. Útlak míchy může způsobovat bolest, slabost, ztrátu citlivosti, ochrnutí, inkontinenci (neschopnost ovládat vyprazdňování moči nebo stolice) nebo impotenci (neschopnost erekce penisu). Viz také mícha.

Prodloužená mícha (lat. medulla oblongata) je poslední ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi Varolovým mostem (nahoře) a plynule pokračuje v míchu (dole). V oblasti prodloužené míchy se k mozkovému kmeni připojuje pět nejníže uložených párů hlavových nervů: vestibulokochleární, jazykohltanový, bloudivý, přídatný a podjazykový. Viz také mozek.

Zánět míchy neboli myelitida může vzniknout z mnoha různých důvodů, nejčastěji však vzniká v důsledku infekce (virové, bakteriální, plísňové nebo parazitární). Někdy může být příčinou jejího vzniku autoimunitní onemocnění, v některých případech se příčinu vzniku nepodaří odhalit. Viz také zánět, mícha.

Centrální kanálek míchy (lat. canalis centralis medullae spinalis) je prostor vyplněný mozkomíšním mokem, který prochází celou délkou míchy. Tento kanálek začíná pod čtvrtou mozkovou komorou, ze které do něj proudí mozkomíšní mok. Podobně jako mozkové komory je i centrální kanálek míchy vystlán epitelem, který je tvořen ependymovými buňkami. Kanálek jednak pomáhá přenášet do míchy živiny, jednak míchu do jisté míry chrání tím, že částečně tlumí nárazy do páteře. Viz také centrální, mícha.

Zánět mozku a míchy neboli encefalomyelitida může mít různé příčiny. Odborníci rozlišují některé speciální typy encefalomyelitid, například: akutní diseminovaná encefalomyelitida – vyznačuje se poškozením myelinu, tj. ochranného obalu nervových vláken, myalgická encefalomyelitida – jiné označení pro chronický únavový syndrom, apod. Viz také zánět, mozek, mícha.

Mícha (lat. medulla spinalis, ve starořečtině myelos) je dlouhý trubicovitý útvar, který vybíhá ze spodní části mozku (přesněji řečeno navazuje na prodlouženou míchu) a probíhá páteřním kanálem od lebky (nahoře) až na úroveň prvního nebo druhého bederního obratle (dole). Na míchu se připojují míšní nervy, jejichž prostřednictvím se mícha podílí na senzorickém a motorickém zásobení celého těla od krku dolů. Kromě toho mícha zabezpečuje obousměrnou převodní dráhu pro signály mezi tělem a mozkem, a v neposlední řadě je mícha hlavním centrem pro reflexy. Mícha se skládá z celkem 31 míšních segmentů. Odvozené přídavné jméno je míšní. Obrázek: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) části míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 míšních segmentů se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální nervový systém a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz míšní.

Nádory míchy se vyskytují poměrně zřídka a ve většině případů jsou nezhoubné. Jakmile však dosáhnou určité velikosti, tlačí nejen na míchu, ale i na nervy v oblasti páteře (tzv. míšní nervy). Člověku tak způsobují čím dál větší neurologické potíže. Odborníci rozlišují různé typy nádorů míchy, například podle místa jejich vzniku (viz také obrázek níže): extradurální nádory – nádory, které vznikly zevně od tvrdé pleny, intradurální extramedulární nádory – nádory, které vznikly uvnitř tvrdé pleny, nikoli však uvnitř samotné míchy, intradurální intramedulární nádory – nádory, které vznikly uvnitř samotné míchy (a proto i na vnitřní straně tvrdé pleny). Obrázek: Klasifikace nádorů míchy podle místa jejich vzniku – schematický nákres. (Zdroj: By Mustapha Mansour, https://www.flickr.com/photos/134614741@N02/22133876283, CC BY-NC-SA 2.0) Viz také nádor, mícha.