ostnitá vrstva pokožky

Ostnitá vrstva pokožky (lat. stratum spinosum epidermidis) je odspodu druhá z pěti vrstev pokožky. Ostnitá vrstva pokožky „vděčí“ za svůj název typickému vzhledu pod mikroskopem, kdy vzájemné spoje mezi buňkami připomínají ostny. Ve skutečnosti je však tato „ostnitost“ artefakt (vznikající při barvení mikroskopického preparátu) – jinými slovy, v živém lidském těle se žádné „ostny“ mezi buňkami nevyskytují. Ostnitá vrstva pokožky je tvořena přibližně osmi až deseti vrstvami keratinocytů, které vznikly dělením bazálních buněk v bazální vrstvě pokožky. Mezi keratinocyty této vrstvy pokožky jsou rozptýleny Langerhansovy buňky.

Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398

Viz také pokožka.