terapie bděním

Terapie bděním neboli spánková deprivace je jedna z metod, které se používají při léčbě deprese. V 60. letech 20. stol. bylo náhodně vypozorováno, že depresivní pacienti se po noci strávené beze spánku cítili jeden nebo i více dní lépe. Následující výzkumy položily základ k terapii bděním.

Při terapii bděním se používá jeden ze dvou přístupů:

• úplná spánková deprivace – pacient je vzhůru celou noc,
• částečná spánková deprivace – pacient si jde brzy lehnout, několik hodin může hluboce spát, přibližně v 1 hodinu ráno je probuzen a zbytek noci probdí.

Tato forma léčby má dobré, avšak poměrně krátkodobé výsledky. Někteří pacienti ji navíc špatně snášejí, proto není vhodná pro každého.

Viz také terapie.