pomocná látka

Pomocná látka neboli excipient je složka léčivého přípravku, která nemá žádný léčebný účinek, ale používá se ve směsi s léčivou látkou z mnoha různých důvodů: jednotlivé pomocné látky mohou například stabilizovat léčivý přípravek, maskovat jeho hořkost, zprostředkovat jeho lékovou formu (třeba ve formě sirupu nebo tablet) apod. Hlavní funkcí pomocných látek je umožnit nebo usnadnit výrobu, uchovávání či podávání léků. Kromě toho mohou pomocné látky žádoucím způsobem např. ovlivňovat postupné uvolňování léčivého přípravku v organismu atd.

Viz také léčivá látka.