V rámci Světového dne bezpečí pacientů v roce 2024 vyzývá WHO ke společnému úsilí o výrazné snížení diagnostických chyb prostřednictvím různých intervencí založených na systémovém myšlení, lidském faktoru a aktivním zapojení pacientů, jejich rodin, zdravotníků a vedoucích pracovníků ve zdravotnictví. Mezi tyto intervence patří mimo jiné zajištění kompletní anamnézy pacienta, provádění důkladných klinických vyšetření, zlepšování přístupu k diagnostickým testům, zavádění metod měření a učení se z diagnostických chyb a přijímání řešení založených na technologiích.
Diagnostická péče zahrnuje široké spektrum zdravotních služeb, které jsou zásadně závislé na informacích od pacienta a správně zvolených diagnostických metodách. Vedle včasné návštěvy ordinace při přetrvávajících obtížích je nezbytná vaše aktivní spolupráce s lékařem – správný a včasný popis příznaků, jejich vývoj, znalost užívaných léků, a i vaše zdravotní historie mohou být rozhodující pro přesnou diagnózu a účinnou léčbu. Vaše role v péči o zdraví je důležitá!
Aktivní přístup k prevenci, včasná návštěva lékaře a dodržování doporučení výrazně zvyšují šance na úspěšnou léčbu. Pravidelné kontroly a diagnostická vyšetření umožňují včasné odhalení zdravotních problémů, což zásadně zlepšuje možnosti jejich léčby. Vezměte své zdraví do vlastních rukou – nejenže tak můžete předejít komplikacím, ale zároveň si zlepšíte kvalitu života.
Přesná a včasná diagnostika pomáhá lékařům stanovit správnou diagnózu, sledovat průběh onemocnění a nastavit cílenou léčbu pro konkrétního pacienta. Proto jsou laboratorní metody jedním z hlavních pilířů diagnostické péče a moderní medicíny. Laboratorní metody umožňují přesně určit původce řady onemocnění. Díky analýze krve, moči, tkání a dalších vzorků mohou laboratoře odhalit bakterie, viry, parazity nebo plísně, které způsobují infekce a zdravotní problémy. Tyto testy hrají klíčovou roli při rychlé diagnostice nemocí a umožňují lékařům nasadit včasnou a cílenou léčbu. Správná identifikace původce je základem bezpečné a efektivní léčby a rychlého zotavení pacienta.
Pro včasnou diagnostiku mají především v oblasti nádorových onemocnění své nenahraditelné zastoupení tzv. screeningové programy. Ty jsou v ČR dostupné zdarma a slouží k plošnému a cílenému vyšetřování rizikových skupin na přítomnost především nádorových onemocnění nebo tzv. přednádorových stavů, jejich následné včasné léčbě a tím často k záchraně života pacienta a prodloužení jeho života ve zdraví. Pro účast ve screeningovém programu oslovte svého praktického lékaře.
Ministerstvo zdravotnictví organizuje ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami několik screeningových programů. Např. Program screeningu kolorektálního karcinomu, který je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz v ČR. O jeho průběhu a důležitosti Vám ve videu více poví doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie z Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha.
Kognitivní poruchy postihují schopnost člověka vnímat a reagovat na svět kolem sebe. Pacienti s poruchou kognitivních funkcí často trpí zhoršenou pamětí, mají problémy s orientací v prostoru, obtížně mluví a mají potíže s plánováním a organizací času. Pojem „mírná kognitivní porucha" označuje stav, kdy dochází k objektivně prokazatelnému zhoršení kognitivních funkcí, ale soběstačnost jedince ještě není výrazně omezena. Závažnější poruchy, jako jsou Alzheimerova choroba nebo demence, už výrazně ovlivňují každodenní život.
Alzheimerova choroba je závažné degenerativní onemocnění nervové soustavy, u kterého je klíčová prevence a včasná diagnostika. V rámci české reformy péče o duševní zdraví proto vznikla iniciativa, aby byla kontrola kognitivních a mentálních funkcí zařazena do pravidelných preventivních prohlídek u osob starších 65 let.
K posouzení kognitivních funkcí, jako je paměť, pozornost a krátkodobé vzpomínání, se používají krátké testy duševního stavu nebo hlubší neuropsychologické testování. Pokud chcete pomoci s vývojem testů na diagnostiku kognitivních poruch, můžete se zapojit do výzkumu, a to několika způsoby.
Zapojit se můžete prostřednictvím webové stránky, popř. prostřednictvím e-mailové adresy abadeco.vyzkum@gmail.com.
Prostřednictvím Formuláře k projevení zájmu o spolupráci nebo QR kódu níže se dále můžete přihlásit ke spolupráci na vývoji nové digitální aplikace k samostatnému vyšetřování paměti.
Stejně jako nám laboratorní diagnostické metody umožňují vidět to, co nevidíme pouhým okem, umožňuje radiodiagnostika a další zobrazovací metody vidět “dovnitř” pacienta a zobrazit lidské tělo mnoha různými způsoby. Podle funkčního principu jednotlivých přístrojů můžeme nahlédnout na měkké tkáně, vnitřní orgány, kosti nebo cévy.
Technologie zobrazovacích metod jsou velmi progresivní. Jedním se zásadních hledisek jejich dělení je skutečnost, zda používají zdroj ionizujícího záření jako např. rentgen nebo CT nebo fungují na jiném principu jako např. ultrazvuk či magnetická rezonance. Dříve bylo v případě použití ionizujícího záření standardem používání ochranných stínících pomůcek pro pacienty, které měly krýt citlivější orgány. Díky technologickému pokroku a novým vědeckým poznatkům se ale ukazuje, že ochranné stínění ve skutečnosti prakticky není potřeba. A co víc, v některých případech dokonce může kvalitu zobrazení snížit nebo i zvýšit dávku záření.
Projekt Národní hodnocení spokojenosti pacientů (NHSP) je výsledkem dlouhodobé aktivity Ministerstva zdravotnictví, jejímž hlavním cílem je nastavení jednotného systému sledování a vyhodnocování spokojenosti pacientů v ČR a posílení hlasu pacienta v systému poskytování lůžkové zdravotní péče.
Pro každého nemocného je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař a ostatní lékaři primární péče. Vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, přichází na řadu léčba u ambulantních specialistů či v nemocnici.
V České republice hraje nemocniční ombudsman významnou roli v zajišťování práv pacientů a kvality a bezpečí poskytované péče. Je mediátorem, působí jako prostředník mezi pacienty a zdravotníky a pomáhá řešit krizové situace, stížnosti a neshody týkající se poskytované zdravotní péče přímo pacientům či jejich osobám blízkým. Jeho úkolem je zajistit mezi pacienty a zdravotníky transparentní a konstruktivní komunikaci a tím zajistit vzájemný respekt. Veškeré podněty pacientů slouží nemocnicím jako důležitá zpětná vazba k zlepšování jejich činnosti.
Při poskytování zdravotní péče, resp. při čerpání zdravotních služeb, musí poskytovatelé dodržovat řadu práv pacienta. Naopak pacient má zase určité povinnosti, které musí plnit. Práva a povinnosti pacienta vycházejí zejména ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Pacientské organizace jsou důležitou součástí zdravotnického systému. Nejenže pomáhají pacientům s vážnou chorobou, ale také komunikují s představiteli státu a pomáhají pacientům dobrat se svých práv.
Paracetamol je léčivo, které se užívá nejčastěji na léčbu bolesti a horečky u dětí i dospělých. Je obsažen v mnoha lécích dostupných bez lékařského předpisu i vázaných na recept. Při současném užívání však dochází ke sčítaní dávek paracetamolu a zvyšuje se tak riziko závažného poškození jater.
Ibuprofen a diklofenak patří do skupiny léčiv známých jako nesteroidní protizánětlivé léky a užívají se zpravidla k léčbě bolesti a zánětu. Bez porady s lékařem se užívají vždy jen krátkodobě, jelikož jejich nadužíváním se zvyšuje riziko akutního či chronického poškození trávicího ústrojí.
Nosní kapky či spreje s tzv. dekongesční složkou, která odstraňuje otok nebo překrvení nosní sliznice, jsou určeny k řešení akutního ucpání nosu a užívají se proto jen omezenou dobu. Důvodem je návykovost těchto účinných látek, které mohou při jejich nadužívání vytvořit závislost, která znamená trvale opuchlou nosní sliznici.
Laxativa neboli projímadla je skupina léčiv, která jsou užívána v případě zácpy. Neměly by však být první volbou při nepravidelnosti stolice. Základem je dostatečný příjem tekutin, pohyb a strava bohatá na vlákninu. Některá léčiva způsobují zpomalení funkce střev a mohou způsobit až závislost tlustého střeva.
Léky na snížení kyselosti žaludečního obsahu (antacida) se používají při tzv. refluxu, což je stav, kdy se žaludeční šťávy dostávají z žaludku do jícnu a někdy až do úst. To způsobuje pocit kyselosti v ústech a pálení žáhy. Jejich užívání bez porady s lékařem se doporučuje jen krátkodobě.
Nouzová antikoncepce neboli „pilulka po“ má být použita pouze ve stavu nouze, a ne jako pravidelná pojistka proti otěhotnění. Má být použita v odůvodněných případech, kdy existuje reálné riziko nechtěného početí, a to nejlépe do 12 hodin, nejpozději však do 72 hodin (v případě ulipristalu do 120 hodin).
