3 min. čtení
Z pohledu klasifikace je angina pectoris formou ischemické choroby srdeční, která je způsobena ukládáním aterosklerotických plátů v koronárních tepnách zásobujících srdce, čímž dochází k jejich zužování. Jako u všech onemocnění spojených s aterosklerózou riziko výskytu anginy pectoris roste s nezdravým životním stylem (nevhodná strava, kouření, nedostatek pohybu, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu).
Příznaky
Mezi typické potíže spojené s anginou pectoris patří bolesti na hrudi, které postižení pacienti často pociťují jako tupé, svíravé nebo tlakové, vrtavé nebo pálivé, někdy spojené s dušností a strachem. Příčinou těchto bolestí je nedostatečné zásobení srdečního svalu krví, a tedy i kyslíkem. Příznaky mohou vyzařovat také do jiných částí těla, např. do ramen, paží a rukou (častěji doleva než doprava), někdy také do oblasti dolní čelisti, krku, zad a horní části břicha. Příznaky se obvykle objevují především při zvýšené fyzické nebo psychické zátěži. U mužů jsou obvykle hlavním problémem bolesti, u žen se jedná spíše o nespecifické problémy jako nevolnost, závratě, pocení a strach.
Formy anginy pectoris
U anginy pectoris odborníci rozlišují dvě hlavní formy: stabilní a nestabilní angina pectoris.
Stabilní angina pectoris
Příznaky jsou po delší dobu stejné a nastupují při podobném fyzickém nebo psychickém vypětí. Trvají několik minut a okamžitě reagují na podání nitroglycerinu (např. Nitrospray). Mezi další možné spouštěče patří především studené jídlo nebo velké porce jídla. Podle stupně závažnosti se rozlišují (podle doporučení Kanadské kardiovaskulární společnosti) čtyři stadia:
- I. stadium: při každodenních aktivitách se neobjevují žádné potíže.
- II. stadium: příznaky anginy pectoris se objevují při zvýšené zátěži (chůze do kopce, rychlý běh v chladu apod.) nebo při psychickém stresu.
- III. stadium: příznaky se objevují již při lehké fyzické zátěži (při chůzi po rovině nebo každodenních aktivitách).
- IV. stadium: klidové obtíže, případně obtíže při sebemenší fyzické zátěži.
Nestabilní angina pectoris
Tato forma se může vyvinout ze stabilní anginy pectoris. Záchvaty nabírají s časem na intenzitě nebo se prodlužuje doba jejich trvání a záchvaty omezují pacientovu schopnost vykonávat obvyklé aktivity, případně nastupují náhle navzdory pacientovu klidovému stavu. Nestabilní angině pectoris často předchází prasknutí aterosklerotického plaku s následnou tvorbou krevní sraženiny. Hranice mezi nestabilní anginou pectoris (u níž nedochází k odumírání buněk myokardu) a akutním infarktem myokardu (u nějž ke ztrátě buněk dochází, což se projevuje zvýšením hodnot markerů odumírání buněk, troponinu I a troponinu T či kreatinfosfokinázy) jsou při povrchním vyšetření bez změření laboratorních hodnot jen těžko rozlišitelné. Proto jsou všechny fáze nestabilní anginy pectoris a infarkt myokardu souhrnně nazývány akutní koronární syndrom. Kromě markerů nekrózy k rozlišení pomáhá i výsledek měření EKG.
