Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět hltanu neboli faryngitida je většinou virového původu, méně častěji bakteriálního původu. Projevuje se nejčastěji bolestí v krku a horečkou. Viz také zánět, hltan.

Rakovina hltanu je lidové označení pro karcinom hltanu. Viz také rakovina, hltan.

Karcinom hltanu je odborný název pro rakovinu hltanu. Tento zhoubný nádor obvykle vzniká z buněk sliznice hltanu. Nádor se přitom může vyskytnout v kterékoli oblasti hltanu: nosohltanu (nazofaryngu), ústní části hltanu (orofaryngu) nebo hrtanové části hltanu (hypofaryngu). Všechy formy rakoviny hltanu jsou zrádné v tom, že většinou dlouho nezpůsobují žádné příznaky. Člověk obvykle navštíví lékaře až kvůli zvětšené lymfatické uzlině v oblasti krku, která nijak nebolí. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší je šance na uzdravení. Proto všechny potíže v oblasti krku (například potíže s polykáním, mluvením nebo chrapot), které přetrvávají dle než dva týdny, je třeba brát vážně a nechat si je vyšetřit lékařem. Viz také karcinom, hltan.

Hltanová mandle (lat. tonsilla pharyngealis) neboli nosní mandle je jedna z mandlí, které se řadí do tzv. Waldeyerova lymfatického okruhu. Hltanová mandle se nachází na stropě nosohltanu. Viz také hltan, mandle, Waldeyerův lymfatický okruh.

Hltan neboli farynx (lat. pharynx) je část hrdla, která se nachází za ústní dutinou a nosní dutinou, a zároveň nad jícnem a průdušnicí. Skrze hltan prochází potrava do jícnu, resp. vzduch do hrtanu. Během polykání se přes hrtan překlopí hrtanová příklopka, která zablokuje průchod do průdušnice – a potrava se díky tomu nemůže dostat do dolních dýchacích cest. Hltan je kromě toho důležitou součástí hlasového ústrojí. Hltan se dělí na tři části: nosní část hltanu neboli nosohltan či nazofarynx, ústní část hltanu neboli orofarynx, hrtanová část hltanu neboli laryngofarynx. Obrázek: Umístění hltanu a některých okolních struktur – schematický nákres. Z anatomického hlediska se hltan dělí na tři části: nosní část hltanu se nazývá nosohltan neboli nazofarynx (popisek zvýrazněn zeleně), ústní část hltanu se nazývá orofarynx (popisek zvýrazněn modře), a hrtanová část hltanu se nazývá laryngofarynx neboli hypofarynx (popisek zvýrazněn oranžově). (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI: 10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29294598) Viz také trávicí trakt, hrtan (lat. larynx) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hltan, resp. farynx, faryngeální apod.

Zvětšená hltanová mandle neboli adenoidní vegetace, případně zvětšená nosní mandle, je označení pro potíž, která se poměrně často vyskytuje u dětí (převážně ve věku od jednoho roku do šesti let). Nejčastější příčinou jsou opakované infekce v oblasti nosohltanu. Zvětšená hltanová mandle může někdy působit zdravotní potíže. Dítě pak například hůře dýchá nosem nebo trpí na opakované záněty středního ucha. Z dlouhodobého hlediska hrozí i poruchy sluchu či opožděný vývoj řeči. Pokud se tyto nebo jiné příznaky objeví, může lékař navrhnout adenoidektomii, tedy chirurgické odstranění hltanové mandle. Terminologická poznámka: Lékaři někdy hovoří rovněž o hypertrofii hltanové mandle. Obrázek: Hltanová mandle (lidově nosní mandle) se může zvětšit natolik, že zcela zablokuje průchod vzduchu nosní dutinou, případně i ústí Eustachovy trubice. (Zdroj: By www.scientificanimations.com - http://www.scientificanimations.com/wiki-images/, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=64473889) Viz také hltanová mandle.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.