Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět endokardu neboli endokarditida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi infekční endokarditidou a neinfekční endokarditidou. Léčba endokarditidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, endokard.

Endokard je jedna ze čtyř srdečních vrstev (zjednodušeně řečeno)*, nachází se na vnitřním povrchu srdce. Endokard vystýlá srdeční dutiny (tzn. srdeční síně i srdeční komory) a je v přímém kontaktu s protékající krví. * Terminologická poznámka: Odborníci na anatomii a histologii rozlišují pouze tři srdeční vrstvy (perikard, myokard a endokard), zatímco epikard je nejvnitřnější vrstvou perikardu. Obrázek 1: Schematický nákres jednotlivých vrstev srdeční stěny. Kromě čtyř srdečních vrstev (perikard, epikard, myokard a endokard) je znázorněna i osrdečníková dutina. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148195) Viz také zánět endokardu (endokarditida), epikard, myokard, perikard.

Endokarditida je odborný název pro zánět endokardu. Viz také -itida.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.