Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Viscerální leishmanióza, kala-azar neboli černá horečka je nejzávažnější ze tří hlavních forem leishmaniózy. Způsobují ji Leishmania donovani, Leishmania chagasi a Leishmania infantum. Infikované makrofágy jsou zaneseny do jater a sleziny, leishmanie se zde masivně množí a napadají další buňky. Bez včasné diagnózy a léčby postižený člověk umírá. Viz také viscerální, leishmanióza.

Mukokutánní leishmanióza, kožně-slizniční leishmanióza neboli MCL (zkratka pochází z anglického názvu mucocutaneous leishmaniasis) je jednou ze tří hlavních forem leishmaniózy, která se vyskytuje v pralesích Střední a Jižní Ameriky. Kromě poškození kůže dochází i k destrukci chrupavčitých tkání v oblasti obličeje. Nejčastějšími původci jsou Leishmania braziliensis a Leishmania guaynensis. Viz také leishmanióza.

Kožně-slizniční leishmanióza je jiný název pro mukokutánní leishmaniózu.

Kožní leishmanióza je nejčastější ze tří hlavních forem leishmaniózy, při níž leishmanie napadají a poškozují kůži. Jejími původci jsou Leishmania tropica, Leishmania major, Leishmania mexicana a Leishmania aethiopica. Neléčená kožní leishmanióza není smrtelná, poškozená kůže se hojí jizvou. Viz také kůže, leishmanióza.

Leishmanióza je infekční onemocnění, jehož původci jsou různé druhy parazitických prvoků z rodu leishmanií. Infekce je přenášena na lidi a zvířata (hostitel) štípnutím samičky koutule rodu Phlebotomus a Lutzomyia (přenašeč). Tento hmyz se vyskytuje převážně v teplejších zeměpisných pásmech, včetně zemí EU a v sousedících zemích. Inkubační doba leishmaniózy je od dvou týdnů do několika měsíců. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz leishmanióza, leishmanie apod.

Viscerální pleura, útrobní pohrudnice neboli poplicnice je část pohrudnice, která zevně pokrývá plíce. Viz také viscerální, pleura, parietální pleura.

Viscerální peritoneum neboli útrobní pobřišnice je část pobřišnice, která pokrývá břišní orgány. Viz také viscerální, peritoneum, parietální peritoneum.

Viscerální fascie (lat. fascia visceralis) je jedním z několika typů fascie. Viscerální fascie vystýlá tělní dutiny (např. hrudní, břišní a pánevní) a obklopuje orgány, které se v nich nacházejí (např. srdce je obklopeno osrdečníkem neboli perikardem). Skrze tuto fasciální vrstvu k orgánům procházejí cévy a nervy. Viz také viscerální, fascie.

Viscerální znamená „útrobní“, „vnitřní“ nebo „týkající se vnitřností“. Příklady: viscerální fascie – fascie vystýlající tělní dutiny (např. hrudní, břišní a pánevní) a obklopující orgány, které se v nich nacházejí, viscerální leishmanióza – forma leishmaniózy postihující vnitřní orgán (nejprve játra a slezinu), viscerální peritoneum – část pobřišnice, která pokrývá břišní orgány, viscerální pleura – část pohrudnice, která zevně pokrývá plíce, viscerální tuk – typ tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz viscerální.

Viscerální tuk neboli viscerální tuková tkáň je typ tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině. Viscerální tuk se nachází v blízkosti životně důležitých orgánů, včetně jater, žaludku a střev. Může se také hromadit v tepnách. Viscerální tuk je někdy označován jako „aktivní tuk“, protože může aktivně zvyšovat riziko závažných zdravotních problémů. Pokud má člověk nějaké množství tuku na břiše, nemusí se nutně jednat o viscerální tuk. Může to být podkožní tuk, který je uložen těsně pod kůží. Viscerální tuk je uložen uvnitř břišní dutiny a není snadno viditelný (na rozdíl od podkožního tuku). Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, podkožní tuk.