Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vegetativní příznaky jsou příznaky, které mají přímou souvislost s vegetativními funkcemi. Příklady vegetativních příznaků jsou nevolnost, zvracení, pocení, průjem, bušení srdce, poruchy krevního tlaku, poruchy termoregulace, poruchy funkce svěračů (v močovém měchýři a/nebo v konečníku), poruchy sexuálních funkcí apod. Viz také vegetativní (v neurologii), příznak.

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).

Vegetativní buňka (u bakterií) je aktivní formou bakteriální buňky. Jinými slovy, vegetativní buňka se roste, probíhá v ní metabolismus, může se rozmnožovat apod. Opakem vegetativní buňky je spora, což je klidové stadium bakterie. Viz také vegetativní (v mikrobiologii), buňka.

Somatoformní vegetativní dysfunkce je jedna ze somatoformních poruch. Postižený pociťuje příznaky, které jako by byly vyvolány tělesnou poruchou orgánového systému nebo konkrétního orgánu, který nelze kontrolovat vůlí (např. srdeční funkce, trávení nebo dýchání). Postižený člověk pak má pocit, že trpí onemocněním nějaké konkrétní orgánové soustavy či orgánu (např. srdce, trávicího traktu, plic nebo močových cest). Mezi příznaky může být např. zrychlený tep, návaly pocení, dýchací obtíže, rychlejší unavitelnost, častější nucení na stolici nebo častější potřeba močení. Přesnější diagnostické vyšetření však nedokáže odhalit organickou příčinu těchto obtíží. Viz také vegetativní (v neurologii), dysfunkce.

Vegetativní v souvislosti s mikrobiologií znamená „aktivní“ či „aktivovaná“. V tomto smyslu vegetativní buňky bakterií rostou, probíhá v nich metabolismus, mohou se rozmnožovat apod. Viz také vegetativní (v neurologii).

Vegetativní má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: vegetativní v neurologii – fungující nezávisle na vůli, vegetativní v mikrobiologii – „aktivní“ či „aktivovaná“.

Vegetativní stav se vyznačuje tím, že člověk je na první pohled „v pořádku“, ale při bližším prozkoumání nejeví žádné známky vědomí. Člověk ve vegetativním stavu může otevírat a zavírat oči, v pravidelných intervalech se probouzet a usínat, mít základní reflexy (např. mrknout, když se lekne hlasitého zvuku, nebo stáhnout ruku, když ji někdo silně stiskne). U lidí ve vegetativním stavu funguje také regulace srdečního rytmu i dýchání bez pomoci přístrojů. Člověk ve vegetativním stavu však nevykazuje žádné smysluplné reakce, jako například sledování předmětu očima či reagování na hlasy. Nevykazuje také žádné známky prožívání emocí. Viz také vegetativní (v neurologii), poruchy vědomí, kóma.

Vegetativní funkce jsou funkce, které v těle probíhají nezávisle na vůli člověka. Příklady vegetativních funkcí jsou dýchání, trávicí procesy, vylučování potu, srdeční činnost, vylučování hormonů do krevního oběhu, menstruace apod. Viz také vegetativní (v neurologii).

Příznak je obecně projev nějakého onemocnění. Některé příznaky jsou s daným onemocněním spojeny tak často, že na jeho přítomnost poukazují – a lékař je pak může v kombinaci s dalšími příznaky či některými vyšetřovacími metodami diagnostikovat. Viz také symptom a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz příznak. Terminologická poznámka: V zemích střední Evropy, včetně České republiky, znamenají výrazy „příznak“ a „symptom“ totéž. V anglofonních zemích je tomu jinak: příznak (angl. sign) je projev nemoci, který objektivně pozoruje lékař, symptom (angl. symptom) je obtíž, kterou subjektivně vnímá pacient. Proto často vidíme v názvech anglických článků signs and symptoms, tedy „příznaky a symptomy“.

Celkové příznaky jsou projevy nějakého onemocnění, které postihují celý organismus, tedy nikoli pouze jeho část(i). Konkrétními příklady celkových příznaků jsou zvýšená tělesná teplota (až horečka), únava, bledost, podrážděnost, změny nálad, snížená výkonnost apod. Viz také příznak, místní příznaky.