Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vaskulární demence je typ demence, jejíž hlavní příčinou je poškození krevních cév v důsledku aterosklerózy, což následně vede k dlouhodobým poruchám krevního oběhu v mozku. Riziko těchto změn na malých cévách v mozku je zvýšené u lidí s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Vaskulární demence může vzniknout i v důsledku cévní mozkové příhody nebo několika malých mozkových příhod (TIA). Viz také vaskulární, demence.

Vaskulární znamená „cévní“ nebo „týkající se krevních cév“. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz vaskulární.

Vaskulární purpury je zastřešující označení pro krvácivé poruchy, které jsou způsobeny abnormalitami či poškozením krevních cév. Vaskulární purpury mohou být: získané – ke krvácení může dojít například v důsledku některých infekcí, kurdějí, užívání některých drog nebo léků apod.; vrozené – v souvislosti s některými dědičnými onemocněními (např. Marfanův syndrom, Ehlers–Danlosův syndrom aj.). Viz také vaskulární, purpura, krvácivé poruchy.

Demence je získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkcí, která je způsobena nemocí a trvá nejméně šest měsíců. Existuje mnoho příčin demence, včetně Alzheimerovy nemoci, zhoubných nádorů mozku a poranění mozku. Mohou být narušeny kognitivní funkce, jako jsou paměť a schopnost učení či porozumění, řeč a orientace, ale i schopnost abstraktního myšlení a emoční a sociální schopnosti – a toto postižení se obvykle s postupujícím časem zhoršuje. Onemocnění může vést i ke změnám osobnosti, například k náhlým změnám nálad, ale i jiným poruchám chování nebo motoriky. Pro člověka postiženého demencí je stále obtížnější samostatné vykonávání každodenních úkonů. Viz také primární demence, sekundární demence a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz demence.

Parkinsonská demence je jiný název pro demenci u Parkinsonovy nemoci. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Multiinfarktová demence neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu multi-infarct dementia) je typem vaskulární demence. MID vzniká následkem opakovaných cévních mozkových příhod (CMP), které mohou postihovat menší nebo větší části mozku. Ztráta mozkových funkcí se u jednotlivých pacientů může výrazně lišit, a to v závislosti na tom, které části mozku tyto příhody postihnou. Léčba MID se zaměřuje jednak na zvládání příznaků, jednak na snížení rizika dalších CMP v budoucnu. Viz také multi-, infarkt, demence.

Smíšená forma demence je označení pro demenci, která se vyznačuje příznaky typickými pro dva či více typů demence. Smíšená forma demence se nejčastěji vyskytuje jako kombinace Alzheimerovy choroby a vaskulární demence; časté jsou však i případy Alzheimerovy choroby s demencí s Lewyho tělísky. Viz také demence.

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.

Demence u Parkinsonovy nemoci, parkinsonská demence neboli PDD (zkratka pochází z anglického názvu Parkinson's disease dementia) je zhoršené myšlení a uvažování, které se může objevit u mnoha lidí s Parkinsonovou nemocí, a to alespoň rok po stanovení diagnózy. Změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí začínají v oblasti, která hraje klíčovou roli při pohybu, což vede k časným příznakům, mezi něž patří poruchy hybnosti, svalová ztuhlost (rigidita), klidový třes (tremor) a poruchy stoje a chůze (posturální nestabilita). Jak se změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí postupně rozšiřují, často začnou ovlivňovat mentální funkce, včetně paměti a schopnosti udržet pozornost, činit správné úsudky a plánovat kroky potřebné k dokončení úkolu. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Behaviorální a psychologické příznaky demence neboli BPSD (zkratka pochází z anglického názvu behavioural and psychological symptoms of dementia) zahrnují poměrně širokou škálu různých příznaků. Mezi ty nejčastější se řadí agitovanost, deprese, apatie, psychóza, agresivita, opakované otázky, problémy se spánkem a různé formy nevhodného chování. Jeden nebo více z těchto příznaků postihne v průběhu onemocnění téměř všechny pacienty s demencí. Tyto příznaky patří k nejsložitějším, nejvíce stresujícím a nejnákladnějším aspektům péče o pacienty s demencí. Pro jejich zvládání však neexistuje žádné univerzální řešení; vždy je třeba uplatňovat přístupy šité na míru pacientovi i pečujícím osobám. Viz také behaviorální, psychologie, příznak, demence.