Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tukuprostá hmota neboli FFM (zkratka pochází z anglického názvu fat-free mass) je teoretická tělesná hmotnost, kterou by člověk měl, kdyby se v jeho těle nevyskytovala žádná tuková tkáň. FFM se používá zejména při výpočtech spotřeby energie v lidském těle a souvisí mj. s bazálním energetickým výdejem. Viz také tuky (lipidy).

Svalová hmota je celková hmotnost kosterních svalů. Vyjadřuje se v kilogramech. Kosterní svaly tvoří vysoké procento tělesné hmotnosti: to je obvykle nejvyšší přibližně mezi 20. a 30. rokem věku, poté s rostoucím věkem postupně klesá. Udává se, že například u 25letého muže s normální váhou tvoří svalová hmota asi 44 % tělesné hmotnosti, zatímco u ženy stejného věku představuje asi 37 %. Procenta se však mohou v jednotlivých případech výrazně lišit, v závislosti na úrovni tělesné aktivity, výživovém stavu apod. Viz také kosterní svalová tkáň, tělesná hmotnost, bioelektrická impedanční analýza.

Bílá hmota (lat. substantia alba) je světlejší tkáň v mozku a v míše. Bílou hmotu tvoří především nervová vlákna s myelinovými pochvami. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také šedá hmota, černá hmota.

Nechtěný úbytek tělesné hmotnosti neboli nevysvětlené hubnutí je nechtěný váhový úbytek o více než 5 % tělesné hmotnosti, bez dietního omezení a změny tělesné aktivity, což je podezřelým příznakem. Nutí lékaře k zamyšlení a pátrání po příčině. Tou může být onemocnění trávicího traktu, hormonální porucha, včetně onemocnění diabetes mellitus, duševní onemocnění apod. Vyšetření musí být komplexní. Viz také tělesná hmotnost, podváha, podvýživa, kachexie, hubnutí.

Základní hmota amorfní je bezbarvá, průhledná hmota rosolovité konzistence, která vyplňuje prostory mezi buňkami pojivové tkáně a kolagenními či elastickými vlákny, a slouží jako prostředí, přes které se dostávají živiny a zplodiny metabolismu z kapilár do buněk a naopak. Základní hmota amorfní je tvořena glykosaminoglykany, proteoglykany a glykoproteiny. Tyto molekuly jsou produkovány a vylučovány fibroblasty, které se nacházejí ve vazivu.

Hustota kostní hmoty neboli BMD (zkratka pochází z anglického názvu bone mineral density) je zjednodušeně řečeno obsah minerálů v určitém objemu kosti. BMD je výrazně ovlivněna působením hormonů, zvláště pak růstového hormonu a steroidních hormonů (včetně pohlavních hormonů). U normálně se vyvíjejících dětí a dospívajících BMD nejprve v průběhu života neustále roste. Mezi 25. a 30. rokem věku dosahuje své maximální hodnoty, což je označováno jako tzv. vrcholová kostní hmota. Poté BMD začíná postupně klesat. U žen po menopauze se úbytek kostní hmoty ještě zrychlí – a pokud mají nedostatek vápníku, nedostatek vitamin D a/nebo nedostatek pohybové aktivity, existuje u nich zvýšené riziko vzniku osteoporózy. Viz také kostní hmota, kostní tkáň, osteoporóza.

Šedá hmota (lat. substantia grisea) je tmavší tkáň v mozku a v míše. Šedou hmotu tvoří především těla nervových buněk, rozvětvené dendrity a neuroglie. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také bílá hmota, černá hmota.

Černá hmota (lat. substantia nigra) je tmavá tkáň v mozku, konkrétně v oblasti středního mozku. Černá hmota je tvořena těly nervových buněk, které obsahují tmavý pigment. V černé hmotě vzniká dopamin, což je jeden z neurotransmiterů (látek přenášejících elektrické impulzy v nervovém systému). Nervové buňky v substantia nigra jsou svými výběžky spojeny s dalšími oblastmi mozku, jako je zejména žíhané těleso (lat. corpus striatum) v bazálních gangliích (lat. nuclei basales), což jsou oblasti šedé hmoty, které jsou uloženy hluboko uvnitř mozku. Pokud začnou nervové buňky v černé hmotě zanikat, může se rozvinout Parkinsonova nemoc. Obrázek: Schematické znázornění polohy černé hmoty v mozku. V levé části obrázku je vyznačen řez mozkem, napříč bazálními ganglii, resp. oblastí žíhaného tělesa (shora dolů: nucleus caudatus, globus pallidus, putamen). Umístění černé hmoty (lat. substantia nigra) je vyznačeno v pravé části obrázku. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI: 10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31574249) Viz také bílá hmota, šedá hmota.

Kostní hmota je obsah minerálů v kostech. Viz také kosti, hustota kostní hmoty, vrcholová kostní hmota.

Vrcholová kostní hmota neboli PBM (zkratka pochází z anglického názvu peak bone mass) je maximální obsah minerálů v kostní tkáni, kterého člověk dosáhne během svého života. Vrcholové kostní hmoty je obvykle dosaženo mezi 25. a 30. rokem života, kdy se začne měnit poměr rychlosti tvorby kostí a resorpce kostní tkáně. Po 30. roce života se více kostní tkáně odbourává, než se vytváří. Mezi 40. a 50. rokem života se pak již resorpce kostní tkáně začne zrychlovat a převládnou přirozené procesy vstřebávání kostí. Z tohoto pohledu je podstatné si uvědomit, že čím vyšší je dosažená vrcholová kostní hmota, tím později dochází k výrazným degradačním procesům nebo ztrátě stability kosti. Vrcholová kostní hmota je proto důležitým faktorem, který souvisí s rizikem osteoporózy a zlomenin ve vyšším věku. Viz také kostní hmota, kostní tkáň.