Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tau protein je protein, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Za normálních okolností se nachází uvnitř nervových buněk (neuronů) v centrálním nervovém systému a podílí se především na udržování stability mikrotubulů v axonech. U pacientů s Alzheimerovou chorobou je tau protein hyperfosforylovaný (má pozměněnou chemickou strukturu), v důsledku čehož se uvolní z mikrotubulů a vytváří tzv. neurofibrilární klubka, která se typicky nacházejí v dendritech a v buněčných tělech nervových buněk. Neurony ztrácejí svůj tvar i funkci a posléze se rozpadají. Obrázek: Ve zdravých neuronech (horní část obrázku) se tau protein podílí na udržování stability mikrotubulů v axonech. V neuronech pacientů s Alzheimerovou chorobou (dolní část obrázku) je tau protein chemicky pozměněn (hyperfosforylován), proto nedokáže udržet strukturu mikrotubulů a ty se rozpadají. Uvolněný tau protein pak vytváří neurofibrilární klubka uvnitř nervových buněk. (Zdroj: ADEAR: Alzheimer's Disease Education and Referral Center, a service of the National Institute on Aging. Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také proteiny, Alzheimerova choroba, neurofibrilární klubka.

Taurin je látka, která se jednak nachází v některých potravinách, jednak přirozeně vzniká v lidském těle. Uměle vyrobený taurin je často přidáván do energetických nápojů; nebylo však prokázáno, že by tato látka měla vliv na zvýšení výkonu. Z chemického hlediska je taurin neproteinogenní aminokyselina podobající se „typickým“ aminokyselinám – nejvíce cysteinu, ze kterého v játrech vzniká. V případě taurinu se však o „typickou“ aminokyselinu nejedná, neboť místo tzv. karboxylové skupiny (–COO–, tedy jeden atom uhlíku, dva atomy kyslíku a záporný náboj) obsahuje tzv. sulfonovou skupinu (–SO3–, tedy jeden atom síry, tři atomy kyslíku a záporný náboj). Obrázek: Chemická struktura taurinu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), vodíku (bílá), dusíku (modrofialová), kyslíku (červená) a síry (žlutá). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)

Proteinogenní doslova znamená „podílející se na tvorbě proteinů“. Tento výraz se nejčastěji používá v souvislosti s proteinogenními aminokyselinami. Viz také proteiny, -genní.

Proteinogenní aminokyseliny jsou všechny aminokyseliny, které jsou kódovány v DNA, resp. uplatňují se při proteosyntéze (přirozeném procesu vzniku proteinů v živém organismu, tedy i v lidském těle). U lidí se mezi proteinogenní aminokyseliny řadí 20 aminokyselin, které jsou znázorněny na obrázku níže. Obrázek: Chemická struktura dvaceti základních aminokyselin, ze kterých se skládají proteiny. V levé části obrázku jsou znázorněny esenciální aminokyseliny, uprostřed podmíněně esenciální aminokyseliny, v pravé části obrázku neesenciální aminokyseliny. Seřazeno abecedně se jedná o následujících 20 aminokyselin: alanin, arginin, asparagin, cystein, fenylalanin, glutamin, glycin, histidin, isoleucin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, leucin, lysin, methionin, prolin, serin, threonin, tryptofan, tyrosin a valin). Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), vodíku (bílá), dusíku (modrofialová), kyslíku (červená) a síry (žlutá). Poznámka: Na tomto obrázku jsou aminokyseliny znázorněny v tzv. ionizované podobě; to znamená, že místo skupiny –COOH je zobrazena záporně nabitá skupina –COO– a místo skupiny –NH2 je zobrazena kladně nabitá skupina NH3+. Chemické vzorce aminokyselin v základním tvaru (tedy v neionizované podobě) jsou zobrazeny přímo v rejstříkových pojmech zabývajících se jednotlivými aminokyselinami, např. alanin apod. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také proteinogenní, aminokyseliny, neproteinogenní aminokyseliny.

Proteinurie znamená zvýšené množství bílkovin (proteinů) v moči. Za normálních okolností se bílkoviny v moči nacházejí, ale pouze v malém množství. Příčinami proteinurie může být onemocnění ledvin, ale i nadměrná tělesná zátěž, dehydratace apod. Viz také proteiny, -urie.

Inhibitory proteinkináz jsou látky blokující účinek proteinkináz – enzymů, které katalyzují přenos fosfátové skupiny z ATP na některou aminokyselinu (konkrétně serin, threonin nebo tyrosin) v proteinu. Existuje mnoho různých typů proteinkináz, které jsou nezbytné pro správné fungování různých dějů na úrovni buněk – včetně buněčné signalizace, růstu a dělení buněk. Zablokování některých proteinkináz může pomoci zabránit růstu a dělení nádorových buněk. Některé inhibitory proteinkináz se proto používají v protinádorové léčbě. Viz také inhibitor, proteinkináza, tyrosinkinázové inhibitory, inhibitory kináz.

Proteinkináza je enzym, který katalyzuje přenos fosfátové skupiny z ATP na některou aminokyselinu (konkrétně serin, threonin nebo tyrosin) v proteinu. Tímto způsobem lze snížit nebo zvýšit aktivitu některých enzymů (neboť všechny enzymy jsou z biochemického hlediska proteiny). Proteinkinázy proto hrají důležitou roli při regulaci různých procesů, které probíhají uvnitř buněk. Existuje mnoho různých typů proteinkináz, které jsou nezbytné pro správné fungování různých dějů na úrovni buněk – včetně buněčné signalizace, růstu a dělení buněk. Viz také proteiny, kináza.

Albuminy představují skupinu proteinů, z nichž nejběžnější jsou sérové albuminy. Kromě toho se k albuminům řadí například laktalbumin (mléčná bílkovina) a ovalbumin (glykoprotein vaječného bílku).

Ortotik-protetik ve spolupráci s lékařem navrhuje, dohlíží nad výrobou nebo zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortotika-protetika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Ortoticko-protetický technik provádí činnosti v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortoticko-protetického technika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.