Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Syndrom líného střeva neboli STC (zkratka pochází z anglického názvu slow transit constipation) je typ zácpy, který se vyznačuje sníženou motilitou (pohyblivostí) tlustého střeva. Důsledkem je příliš pomalý průchod natrávené potravy tlustým střevem, což vyvolává různé příznaky: kromě zácpy i bolest břicha, nevolnost, nechuť k jídlu apod. Nejčastější příčinou STC bývá porucha enterického nervového systému. Nejvhodnější způsob léčby závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta. Viz také syndrom, střeva.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Epifyzární linie je linie na každém konci dlouhé kosti, která představuje hranici mezi epifýzou a diafýzou. Epifyzární linie se vyskytují u dospělých a jsou pozůstatkem růstových plotének. Viz také dlouhé kosti, růstová ploténka.

Druhá linie léčby je jiný název pro sekundární léčbu.

Von Hippelova–Lindauova choroba, von Hippelův–Lindauův syndrom neboli VHL (zkratka pochází z anglického názvu von Hippel-Lindau disease) je vzácné dědičné onemocnění, které způsobuje růst nádorů a cyst v určitých částech těla – například v centrálním nervovém systému, očích, vnitřním uchu, nadledvinách, ledvinách, slinivce břišní a reprodukčním systému. Nádory jsou obvykle nezhoubné (benigní), ale některé mohou být zhoubné (maligní). Pacienti s VHL mají zvýšené riziko některých typů zhoubných nádorů, zejména karcinomu ledviny a karcinomu slinivky břišní. První příznaky von Hippelovy–Lindauovy choroby se obvykle objeví až v mladé dospělosti. Příčinou je mutace v genu VHL. Viz také vzácné onemocnění.

Kyselina alfa-linolenová je polynenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina alfa-linolenová se zároveň řadí mezi omega-3 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny alfa-linolenové. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 5280934 (alpha-linolenic acid); PubChem Identifier: CID 5280934; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5280934#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a By D.328 - Own work using: ChemBioDraw, Illustrator, Inkscape, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5252050 (pravá část obrázku). Viz také mastné kyseliny.

Kyselina linolová je polynenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina linolová se zároveň řadí mezi omega-6 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny linolové. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 5280450 (linoleic acid); PubChem Identifier: CID 5280450; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5280450#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a By D.328 - Own work using: ChemBioDraw, Illustrator, Inkscape, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5252041 (pravá část obrázku). Viz také mastné kyseliny.

Buňky myeloidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. myeloidních progenitorových buněk (viz levá část obrázku níže). Mezi buňky meyloidní linie se proto řadí megakaryocyty (z těch pak vznikají krevní destičky), erytrocyty (červené krvinky), granulocyty (tj. bazofily, neutrofily a eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, myeloidní, myeloidní progenitorové buňky.

Buňky lymfoidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. lymfoidních progenitorových buněk (viz pravá část obrázku níže). Mezi buňky lymfoidní linie se proto řadí NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, lymfoidní, lymfoidní progenitorové buňky.

Syndrom krátkého střeva je vzácná porucha vstřebávání, která je způsobena nedostatečnou délkou správně fungujícího tenkého střeva. Hlavním příznakem je průjem, který může vést k dehydratace, podvýživě a úbytku hmotnosti. Dalšími příznaky mohou být nadýmání, pálení žáhy, pocit únavy, intolerance laktózy a zapáchající stolice. Většina případů syndromu krátkého střeva je způsobena chirurgickým odstraněním větší části tenkého střeva. U dospělých je to nejčastěji nutné kvůli Crohnově chorobě, u kojenců kvůli nekrotizující enterokolitidě. Mezi další příčiny patří poškození tenkého střeva jiným způsobem, případně vrozená porucha, kdy se dítě narodí s abnormálně krátkým střevem. Terapie může zahrnovat specifickou dietu, medikamentózní léčbu nebo chirurgický zákrok. Viz také syndrom, střeva.