Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

„Stresové hormony“ je lidové označení pro hormony, které se do krevního oběhu uvolňují ve stresových situacích, tedy v rámci poplachové reakce (angl. fight-or-flight response). Příklady stresových situací jsou vážná onemocnění, vysoká tělesná zátěž (např. ve výkonnostním sportu), smyslové přetížení (např. velký hluk), duševní trauma apod. Skupina stresových hormonů není definována zcela jednoznačně, protože ve výše popsaných situacích se uvnitř těla odehrávají různé procesy. Odborníci se však víceméně shodují na tom, že nejdůležitějšími stresovými hormony jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Viz také hormony, katecholaminy, poplachová reakce.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického názvu posttraumatic stress disorder) je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Mezi časté rizikové faktory PTSD patří: sexuální nebo fyzické zneužívání v raném věku, traumatické zážitky z válečného konfliktu, prožití vážné nehody, požáru, teroristického útoku nebo přírodní katastrofy, jako jsou povodně nebo zemětřesení, svědectví násilí nebo násilné smrti, prožití fyzického útoku, jako je znásilnění, loupež nebo přepadení. Viz také posttraumatický, porucha.

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Estrogenní hormony je jiný název pro estrogeny. Viz také hormony.

Hormonální antikoncepce je jakákoli metoda antikoncepce, která působí na endokrinní systém. Téměř všechny metody hormonální antikoncepce jsou založeny na působení steroidních hormonů. Hormonální antikoncepce je vysoce účinná: je-li užívána podle předepsaného schématu, zabrání otěhotnění ve více než 99 % případů. Hormonální antikoncepce však má i některá rizika, není tedy vhodná pro všechny ženy. S výběrem nejvhodnějšího typu antikoncepce pomůže každé ženě její ošetřující gynekolog. Viz také hormony.

Systémová hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) systémově. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat hormonální substituční léčbu ve formě tablet, z nichž se pak účinné látky dostanou skrze trávicí trakt do krve a následně do celého těla. Opakem systémové hormonální léčby je lokální hormonální léčba. Viz také systémová terapie, hormony.