Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického názvu posttraumatic stress disorder) je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Mezi časté rizikové faktory PTSD patří: sexuální nebo fyzické zneužívání v raném věku, traumatické zážitky z válečného konfliktu, prožití vážné nehody, požáru, teroristického útoku nebo přírodní katastrofy, jako jsou povodně nebo zemětřesení, svědectví násilí nebo násilné smrti, prožití fyzického útoku, jako je znásilnění, loupež nebo přepadení. Viz také posttraumatický, porucha.

„Stresové hormony“ je lidové označení pro hormony, které se do krevního oběhu uvolňují ve stresových situacích, tedy v rámci poplachové reakce (angl. fight-or-flight response). Příklady stresových situací jsou vážná onemocnění, vysoká tělesná zátěž (např. ve výkonnostním sportu), smyslové přetížení (např. velký hluk), duševní trauma apod. Skupina stresových hormonů není definována zcela jednoznačně, protože ve výše popsaných situacích se uvnitř těla odehrávají různé procesy. Odborníci se však víceméně shodují na tom, že nejdůležitějšími stresovými hormony jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Viz také hormony, katecholaminy, poplachová reakce.

Emoční reakce je okamžitá a „pocitová“ reakce (např. pocit štěstí, strachu, smutku apod.) na nějaký podnět (např. radostnou nebo špatnou zprávu apod.). Viz také emoce.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Imunopatologická reakce I. typu je jiný název pro alergickou reakci časného typu. Viz také imunopatologické reakce.

Imunopatologická reakce III. typu je jiný název pro alergickou reakci imunokomplexového typu. Viz také imunopatologické reakce.

Místní alergická reakce je alergická reakce, která se projevuje u osob alergických na hmyzí bodnutí. Zatímco u zdravých lidí vyvolá bodnutí hmyzem místní kožní reakci (svědění a zarudnutí kůže v okolí vpichu, které však během několika hodin zmizí), u alergiků je místní reakce mnohem většího rozsahu: rudý bolestivý otok se šíří do okolí a může přetrvávat i několik dní. Viz také alergická reakce, celková alergická reakce.

Celková alergická reakce je alergická reakce, která se může projevit u osob alergických na hmyzí bodnutí. Celková alergická reakce je vždy závažnější než místní alergická reakce. Projevuje se brzy po bodnutí, nejpozději do 15 minut. Postižený má kopřivku, oteklou kůži a sliznice, může zvracet, mít průjem, rýmu, ztížené dýchání až dušnost a může i ztratit vědomí. Viz také alergická reakce, místní alergická reakce.