Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Specifická bolest dolní části zad je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti bederní páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu (jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod.). Specifická bolest dolní části zad se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest dolní části zad. Viz také specifický, bolest dolní části zad, bolest zad, nespecifická bolest dolní části zad.

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti bederní páteře, u nichž nelze nalézt jednoznačnou příčinu (jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod.). Na vzniku NSLBP se může podílet nedostatek pohybové aktivity, opotřebení páteře v průběhu života, nesprávné zatěžování, ale i psychické faktory. Viz také nespecifický, bolest dolní části zad, bolest zad, specifická bolest dolní části zad.

Bolest dolní části zad postihuje oblast bederní páteře, což je zhruba úsek mezi spodním okrajem žeber a boky (kyčlemi). Tyto bolesti jsou většinou neškodné a i bez léčby po několika dnech až týdnech odezní. Někdy se však bolest dolní části zad může vracet (recidivovat) nebo se stát chronickou a přetrvávat i několik měsíců. Jen zřídka je bolest dolní části zad způsobena vážným onemocněním. Bolest dolní části zad patří k nejčastějším potížím vůbec: alespoň jednou za život postihne přibližně 85 % populace, tedy asi osm z deseti lidí. Viz také bolest, bolest zad, nespecifická bolest dolní části zad, specifická bolest dolní části zad.

Bolest zad je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti zad nebo páteře. Bolest přitom může vycházet z kostí, svalů, nervů a dalších anatomických struktur zad, nebo se naopak odjinud z těla do oblasti zad přenášet. Viz také bolest, bolest dolní části zad.

Specifická bolest šíje je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti krční páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu (kromě přetížení svalů v této oblasti. Specifická bolest šíje se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest šíje. Poměrně častou příčinou specifické bolesti šíje je výhřez meziobratlové ploténky, což vede ke zúžení páteřního kanálu (spinální stenóza) nebo útlaku míšních nervů (foraminální stenóza); to vše může vyústit v různé neurologické příznaky. Dalšími – spíše vzácnějšími – příčinami bolesti šíje jsou například abscesy, hematomy, záněty, patologické změny meziobratlových kloubů, osteoporóza, nádory, revmatická onemocnění nebo infekce. Akutní bolest šíje může být způsobena i úrazem (traumatem): v tomto ohledu je nechvalně proslulý tzv. whiplash syndrom, který postihuje například – ale nejen – některé účastníky autonehod. Viz také specifický, bolest šíje, nespecifická bolest šíje.

Částečná zubní náhrada je snímatelná zubní náhrada (tzn. typ zubní protézy) umístěná na kovovém rámu, který je pomocí drátěných spon připevněn k přirozeným zubům. Někdy se k připevnění protézy používají i korunky na přirozených zubech. Poznámka: Termín „částečná zubní náhrada“ označuje prakticky totéž co snímatelný zubní můstek. Viz také zubní náhrady, celková zubní náhrada.

Částečná obřízka je typ obřízky, při níž chirurg odstraní pouze část předkožky. Částečná obřízka může být indikována u některých pacientů s fimózou. Po operaci část předkožky na penisu zůstane a překrývá žalud. Zbývající předkožka by se poté měla bez problémů pohybovat přes žalud. Při této metodě však existuje riziko, že zbývající předkožka se v důsledku jizvení opět zúží (recidiva). V takovém případě musí být předkožka při další operaci zcela odstraněna. Viz také obřízka, kompletní obřízka.

Částečná endoprotéza je chirurgický zákrok, při kterém je část pacientova kloubu nahrazena implantátem. Viz také endoprotéza, totální endoprotéza.

Elementární částice jsou nejmenší známé jednotky hmoty, z nichž se skládají všechny větší částice, tedy veškerá hmota. Nejznámější elementární částice jsou protony, neutrony a elektrony, které společně tvoří atomy. Existují však i další typy elementárních částic (např. pozitrony, neutrina či miony). Obrázek: Atom lithia – zjednodušený nákres. Atom lithia obsahuje tři protony (znázorněny červeně), tři neutrony (znázorněny zeleně) a tři elektrony (znázorněny žlutě). Protony a neutrony společně tvoří atomové jádro, zatímco elektrony se nacházejí v elektronovém obalu. (Zdroj: By AG Caesar - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=67059219)

Ultrajemné částice neboli UFP (zkratka pochází z anglického názvu ultrafine particles) jsou částice o průměru menším než 100 nm (0,1 μm). O ultrajemných částicích se hovoří zejména v souvislosti se znečištěním ovzduší. UFP vznikají při spalování téměř čehokoli (dřevo, uhlí, benzin, nafta apod.). Obzvláště vysoké koncentrace UFP jsou však pozorovány v místech s hustou dopravou a v blízkosti letišť. Některé studie naznačují, že UFP ve venkovním ovzduší mohou mít negativní dopad na lidské zdraví; proto jsou účinky těchto částic i nadále intenzivně zkoumány.