Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Spánková restrikce je přístup kognitivně behaviorální terapie v léčbě nespavosti. Tento postup je navržen tak, aby pokud možno odstranil dlouhé chvíle strávené beze spánku během noci. Cílem spánkové restrikce přitom není omezit skutečnou dobu spánku, ale spíše zpočátku omezit dobu strávenou v posteli. Následující kroky spočívají v postupném prodlužování doby strávené v posteli. Konkrétním příkladem je člověk, který uléhá do postele v 23:00 a vstává v 8:00, ale v průměru spí pouze 6 hodin za noc. V první fázi spánkové restrikce psychoterapeut tomuto člověku doporučí, aby v posteli strávil pouze 6 hodin (např. od 00:00 do 6:00). Zní to krutě, ale po asi týdnu dojde k výraznému snížení času stráveného bděním uprostřed noci. Obvykle lidé po týdnu omezeného času stráveného v posteli zaznamenají výrazné zlepšení kvality spánku, ale také si uvědomí, že se nevyspí dostatečně. V takovém případě je dalším krokem postupné prodlužování času stráveného v posteli o 15 až 30 minut (ovšem za podmínky, že čas strávený bděním uprostřed noci zůstává minimální). Každé nové prodloužení času stráveného v posteli je sledováno po dobu alespoň jednoho týdne, než psychoterapeut navrhne další prodloužení. Rozhodnutí o tom, kdy prodloužit čas strávený v posteli, se zakládá na procentuálním podílu celkové doby spánku v poměru k celkové době strávené v posteli – to je odborně označováno jako spánková efektivita. Pokud je průměrná spánková efektivita 85% nebo vyšší, prodlouží se doba strávená v posteli. Pokud je nižší než 80 %, doba strávená v posteli se dále omezí. V opačném případě zůstává doba strávená v posteli nezměněna. Existuje několik variant tohoto postupu a psychoterapeut zvolí tu, která nejlépe vyhovuje konkrétnímu pacientovi. Ve všech variantách postup pokračuje, dokud člověk nedosáhne bodu, po kterém již není nutné další prodloužení doby strávené v posteli, protože množství spánku je dostatečné pro optimální denní fungování. Viz také spánek, restrikce (v medicíně), nespavost, kognitivně behaviorální terapie.

Restrikce v souvislosti s biologií je obranný mechanismus bakterií proti infekci bakteriofágy. Bakterie mají tzv. restrikční enzymy neboli restrikční endonukleázy, které štěpí dvouřetězcovou DNA v určitých místech na fragmenty, které jsou pak dále rozkládány jinými endonukleázami. Bakterie tímto způsobem účinně likvidují cizí DNA, která je do buňky vnesena infekčním agens (tedy bakteriofágem). Svou vlastní DNA přitom bakterie chrání před degradací prostřednictvím metylace, tj. navázáním metylových skupin (–CH3). Naopak nemetylovaná (typicky virová) DNA, která se dostane do bakteriální buňky, je restrikční endonukleázou „přestřižena“, což zabrání infekci. Viz také restrikce (v medicíně).

Restrikce v souvislosti s medicínou znamená „omezení“. Příklady: dietní restrikce – omezení v jídle, restrikce tekutin – omezení příjmu tekutin, růstová restrikce plodu – patologické (abnormální) opoždění růstu plodu v děloze matky, apod. Viz také restrikce (v biologii).

Restrikce je pojem, který má několik různých významů: restrikce v medicíně – omezení (např. omezení příjmu soli apod.), restrikce v biologii – obranný mechanismus bakterií proti infekci bakteriofágy. Odvozené přídavné jméno je restrikční, případně restriktivní. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz restrikce, restrikční apod.

Růstová restrikce plodu neboli FGR (zkratka pochází z anglického názvu fetal growth restriction) je patologické (abnormální) opoždění růstu plodu v děloze matky. FGR může mít různé příčiny, které mohou být podmíněny geneticky, ale často jsou důsledkem nesprávně fungující placenty, případně onemocněním nebo jiným abnormálním stavem těhotné ženy (těhotenská cukrovka, autoimunitní onemocnění, vysoký krevní tlak, užívání některých léků, užívání drog, alkoholu nebo nikotinu apod.). Terminologická poznámka: Pro růstovou restrikci plodu se používají rovněž označení intrauterinní růstová restrikce či intrauterinní růstová retardace, zkráceně IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction). Viz také restrikce (v medicíně), plod.

Intrauterinní růstová restrikce, intrauterinní růstová retardace neboli IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction) je starší označení pro růstovou restrikci plodu. Viz také intrauterinní, restrikce (v medicíně), retardace.

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

REM spánek (zkratka REM pochází z anglického výrazu rapid eye movement) je fáze spánku, která se vyznačuje mj. „rychlými pohyby očí“, což je i doslovný překlad anglické zkratky. Během REM spánku se nám zdaji nejživější sny (ačkoli ne vždy si později dokážeme vybavit jejich obsah). Ve fázi REM spánku jsou tělesné pohyby obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Viz také spánek, spánková stadia, spánkový cyklus.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.