Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Smyslové buňky je jiný název pro receptorové buňky. Viz také smysl, buňka.

Smyslové orgány jsou orgány, které vnímají a přenášejí podněty. Mezi lidské smyslové orgány se řadí oči, uši, kůže, nos a ústa. V těchto poměrně komplikovaných orgánech se nacházejí odpovídající smyslové receptory, které zprostředkovávají zrak, sluch, čich, chuť a smysl pro rovnováhu. Viz také smysl, orgán, smyslové receptory.

Smysl v souvislosti s biologií či lékařstvím je obecné označení pro některou ze schopností, která člověku umožňuje přijímat nebo „cítit“ podněty z vnějšího prostředí nebo i zevnitř těla. Často se uvádí, že člověk má pět smyslů: zrak, sluch, chuť, čich a hmat. „Hmat“ je však zjednodušené označení pro vjemy, které přicházejí z různých typů smyslových receptorů (tyto receptory se navíc nacházejí v různých místech lidského těla). Ve výše uvedeném výčtu smyslů naopak chybí smysl pro rovnováhu a propriocepce. Odvozené přídavné jméno je smyslový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz smysl.

Smysl pro rovnováhu je jeden ze smyslů. Tento smysl pomáhá předcházet pádům při pohybu těla. Rovnováhu zajišťuje ve vzájemné spolupráci několik různých smyslů (či anatomických struktur): rovnovážné ústrojí – ve vnitřním uchu, zrak – prostřednictvím očí, propriocepce – ve svalech, šlachách a kloubech. Viz také smysl, rovnováha.

Smyslové receptory neboli senzorické receptory jsou specializované struktury, které přijímají podněty z okolního prostředí, aby je organismus prostřednictvím nervového systému mohl dále vyhodnocovat a podle získaných informací jednat, přizpůsobit se prostředí apod. Většinu smyslových receptorů můžeme zařadit do jedné ze dvou hlavních kategorií: Volná nervová zakončení nebo opouzdřená nervová zakončení senzorických neuronů – mapují většinu typů obecných senzorických informací, jako je zejména dotek, bolest, tlak, teplota či propriocepce (na níže uvedeném obrázku označeno písmeny A a B). Kompletní receptorové buňky – strukturně složitější typ, vnímají většinu typů speciálních senzorických (smyslových) informací: chuť, zrak, sluch, smysl pro rovnováhu (na níže uvedeném obrázku označeno písmeny C a D). Obrázek: Schematické znázornění čtyř typů senzorických neuronů (A, B, C, D – odshora až dolů), resp. smyslových receptorů (A, B, C, D – pouze horní část obrázku). Senzorické neurony mohou mít volná nervová zakončení (A) nebo opouzdřená nervová zakončení (B). Jiné senzorické neurony přímo komunikují se specializovanými receptorovými buňkami (C). U posledního typu senzorických neuronů je buněčné tělo přímo smyslovým receptorem, potažmo receptorovou buňkou (D). (Zdroj: By Shigeru23 - Made by uploader (ref:岩堀修明著、『感覚器の進化』、講談社、2011年1月20日第1刷発行、ISBN 9784062577120、21頁), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14917776) Viz také smysl, receptor, smyslové orgány.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Pluripotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v mnoho různých typů specializovaných buněk. Příkladem pluripotentních kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky, ze kterých vznikají jednotlivé zárodečné listy: endoderm, mezoderm a ektoderm. Viz také kmenové buňky.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.