Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sensu lato je latinský výraz s významem „v širokém slova smyslu“. V biologii a epidemiologii se používá k souhrnnému označení širší skupiny organismů, které jsou jindy považovány za samostatné. Příklad č. 1: Cystickou echinokokózu způsobuje tasemnice Echinococcus granulosus sensu lato. Mezi známé zoonotické genotypy v rámci komplexu Echinococcus granulosus sensu lato patří „klasický“ Echinococcus granulosus sensu stricto (genotypy G1–G3), dále Echinococcus ortleppi (G5) a také skupina Echinococcus canadensis (obvykle označovaná jako G6, G7, G8 a G10). (Poznámka: Výzkum epidemiologie a rozmanitosti těchto genotypů stále pokračuje a dosud nebylo dosaženo jednoznačné shody ohledně názvosloví.) Příklad č. 2: Lymeskou borreliózu způsobuje Borrelia burgdorferi sensu lato. Jedná se o komplex geneticky příbuzných spirálovitých bakterií (spirochet). Zatímco v Severní Americe je lymeská borrelióza způsobena téměř výlučně jediným druhem (Borrelia burgdorferi sensu stricto), v Evropě je situace mnohem rozmanitější a složitější. V Evropě totiž komplex Borrelia burgdorferi sensu lato zahrnuje více než deset odlišných genotypů, z nichž alespoň pět běžně způsobuje onemocnění u lidí: Borrelia afzelii, Borrelia garinii, Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia spielmanii a Borrelia bavariensis. Opakem sensu lato je sensu stricto.

Sensu stricto je latinský výraz s významem „v úzkém slova smyslu“. V biologii a epidemiologii se používá k užšímu vymezení organismu v rámci širší skupiny. Příklad č. 1: Cystickou echinokokózu způsobuje tasemnice Echinococcus granulosus sensu lato. Mezi známé zoonotické genotypy v rámci komplexu Echinococcus granulosus sensu lato patří „klasický“ Echinococcus granulosus sensu stricto (genotypy G1–G3), dále Echinococcus ortleppi (G5) a také skupina Echinococcus canadensis (obvykle označovaná jako G6, G7, G8 a G10). (Poznámka: Výzkum epidemiologie a rozmanitosti těchto genotypů stále pokračuje a dosud nebylo dosaženo jednoznačné shody ohledně názvosloví.) Příklad č. 2: Lymeskou borreliózu způsobuje Borrelia burgdorferi sensu lato. Jedná se o komplex geneticky příbuzných spirálovitých bakterií (spirochet). Zatímco v Severní Americe je lymeská borrelióza způsobena téměř výlučně jediným druhem (Borrelia burgdorferi sensu stricto), v Evropě je situace mnohem rozmanitější a složitější. V Evropě totiž komplex Borrelia burgdorferi sensu lato zahrnuje více než deset odlišných genotypů, z nichž alespoň pět běžně způsobuje onemocnění u lidí: Borrelia afzelii, Borrelia garinii, Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia spielmanii a Borrelia bavariensis. Opakem sensu stricto je sensu lato.

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky neboli PFAS (zkratka pochází z anglického názvu per- and polyfluoroalkyl substances) je souhrnné označení pro rozsáhlou skupinu syntetických (uměle vytvořených) chemických látek s širokou škálou použití. Čím dál častěji jsou však detekovány jako látky znečišťující životní prostředí a některé z nich jsou spojovány s negativními účinky na lidské zdraví. Uvádí se, že některé PFAS mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubných nádorů, poškození jater a ledvin, zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, způsobovat poruchy plodnosti a narušovat funkci endokrinního systému. Všechny PFAS obsahují vazbu uhlík-fluor, která je jednou z nejpevnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že odolávají degradaci nejen při používání, ale i později (zejména pokud se dostanou do životního prostředí). Většina PFAS proto snadno překonává velké vzdálenosti od místa, kde unikly do životního prostředí. PFAS mohou kontaminovat podzemní vody, povrchové vody i půdu. Čištění znečištěných míst je technicky obtížné a nákladné. Pokud budou úniky pokračovat, budou se PFAS dále hromadit v životním prostředí, pitné vodě i potravinách. PFAS mají široké využití, protože mají jedinečné žádoucí vlastnosti. Jsou například stabilní při intenzivním zahřívání. Mnohé z nich se používají například jako odpuzovače vody a mastnoty. Mezi hlavní průmyslová odvětví, v nichž se PFAS používají, patří letecký a obranný průmysl, automobilový či stavební průmysl. Používají se také ve zdravotnictví, při zpracování textilu a v kožedělném průmyslu; vyskytují se i v materiálech přicházejících do styku s potravinami, ve výrobcích pro domácnost či v elektronice. V posledních desetiletích začali světoví výrobci nahrazovat některé PFAS jinými PFAS nebo látkami bez obsahu fluoru. K tomuto trendu přispěla skutečnost, že vědci a vlády na celém světě poprvé rozpoznali škodlivé účinky některých PFAS (zejména PFAS s dlouhým řetězcem) na lidské zdraví a životní prostředí. Bližší informace o PFAS lze najít například na webu Státního zdravotního ústavu (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 925 kB).

Latentní znamená „skrytý“ či „bezpříznakový“. Tento výraz se používá zejména v souvislosti s některými nemocemi, které začínají asymptomaticky, avšak po uplynytí bezpříznakového období se dále rozvíjejí. Například latentní syfilis je bezpříznaková fáze syfilis apod. Opakem latentního je manifestní.

Amyotrofická laterální skleróza neboli ALS (zkratka pochází z anglického názvu amyotrophic lateral sclerosis) je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje nervové buňky v mozku a míše. Motorické neurony vystupují z mozku do míchy, a z míchy jsou rozvedeny do svalů po celém těle. U pacientů s ALS motorické neurony postupně degenerují, až člověk nakonec ztratí schopnost svalového pohybu. Podle toho, která oblast těla je postižena, může člověk postupně ztratit schopnost nejen pohybovat se, ale i mluvit, jíst a dýchat. Viz také skleróza.

Očkovací látka je jiný název pro vakcínu. Viz také očkování.

Legální návykové látky jsou takové návykové látky, které jsou společností (potažmo legislativou dané země) tolerovány, ačkoli mají stejnou nebezpečnost a může na ně vzniknout stejná závislost jako na nelegální návykové látky. Mezi legální návykové látky se řadí alkohol, tabákové výrobky, léky, nátěrové barvy a ředidla. S legálními návykovými látkami se setkáváme v obchodních řetězcích, drogeriích, obchodech s barvami a laky, v potravinových obchodech, lékárnách, čerpacích stanicích a restauracích. Prodej legálních návykových látek je často omezen ze zákona horní hranicí věku 18 let (alkohol a tabákové výrobky), nebo jejich výdejem na předpis (některé druhy léků).

Přídatné látky je zkrácený název pro potravinářské přídatné látky.

Halucinogenní látky je jiný název pro halucinogeny.

Nelegální návykové látky neboli ilegální drogy jsou takové návykové látky, které (na rozdíl od legálních návykových látek) nejsou společností tolerovány, a jejichž uchováváním, předáváním, prodejem a výrobou se lidé dostávají do rozporu se zákonem. Konkrétními příklady nelegálních návykových látek jsou marihuana, hašiš, heroin, pervitin či kokain.